Zde může být vaše reklama.

KOHO ŠTVE LEGRACE? Švihlým pochodem proti zapšklým

Švihlým pochodem proti zapšklým

foto: Archiv DH

14. 01. 2024 - 14:23

V neděli 7. ledna ve tři odpoledne se konal první ročník Švihlé chůze Olomouc, kterým se tak Olomoučané poprvé přihlásili k Mezinárodnímu dni švihlé chůze. Ten byl vyhlášen v roce 2012 v Brně. Jeho zakladatelé si tak od té doby každoročně připomínají kultovní britský seriál Monty Python, ve kterém se objevil skeč pojednávající o Ministerstvu švihlé chůze. Hned prvního olomouckého pochodu se zúčastnilo odhadem přes pět stovek účastníků a přihlížejících všech věkových skupin – od malých dětí, jejich rodičů, studentů, lidí ve středním věku až po seniory. Patrně nejstarší účastnicí, která se připojila aktivně k pochodu, bylo, jak jsme zjistili, 86 let. Tento generační průnik a skvělá atmosféra, která akci provázela, byly tou nejcennější hodnotou.

Jako každá takto masivně promovaná akce, na kterou byla první lednový týden upřená mediální pozornost za vydatné pomoci sociálních sítí, se nevyhnula relativně velkému množství negativně naladěných komentářů z různých (pravých či falešných) facebookových účtů. Od přiblblých komentářů typu, že chovanci psychiatrické léčebny ve Šternberku si pořádají hromadnou vycházku, přes opakující se trapné a vulgární poznámky, jako „postavit k lopatám ať táhnou něco dělat a rychle by je přešli myšlenky na píčoviny“ (autor Jakub Stodůlka, záměrně ponechávám s gramatickou chybou a v celém znění), účet Jaroslav Brablik napsal třeba, „Někomu mrdá hodně na mozku ty lidé nejsou v pořádku hnus (opět záměrně ponechávám s chybami a jménem účtu). Pak si do účastníků pochodu někdo projektoval třídní nepřátele a rozjížděl vlastní fantasmagorická prozření, třeba účet s názvem Míťa Ksandr píše: „Přečetl jsem si komentáře a nikdo si nefšiml o co to opravdu jde. Jde o to aby si nikdo neuvědomoval že "CÍŘAŘ" má nové šaty....“ Samozřejmě jsme byli také označeni za voliče „fyjalovi bídy“ a přečetli si podobné stupidity. To všechno se dalo čekat, primitivismem a projevem nevzdělanosti jsou v této rozpolcené době sociální sítě prodchnutější čím dál více. Co jsme ale čekali jen sotva, byly relativně časté reakce, že se vysmíváme hendikepovaným lidem, kteří mají problém s chůzí. Ha, kam nás tato falešně hyperkorektní a hysterická doba začala vést. Sám jsem s lidmi, kteří zastávali tyto názory, vedl několik mini rozprav. Člověk pomalu aby měl strach ráno vylézt z postele, aby nevědomky někoho neurazil, nezranil, nepošpinil. Sám jsem diabetik, psal jsem někomu, v logice věci bych se měl tedy automaticky cítit poškozen pokaždé, když v mé přítomnosti někdo pojídá sladké? Odpověď, jejíž logice jsem příliš nerozuměl, bylo, že diabetes není vidět. Nutno dodat, že dotyčného znám a je to slušný člověk.

Proč to tady vlastně všechno píšu, a to už se blížím k závěru: udělali jsme si pěknou neděli, několikrát s přípravným výborem jsme se sešli a domýšleli organizační věci, přitom jsme si to hodně užili a završení bylo grandiózní. Zkrátka půl roku zábavy a těšení a velké finále se skvělými lidmi, výbornou atmosférou a velkým počtem účastníků. A naproti tomu hejty od lidí, kteří si do této naprosto nevinné a vědomě nesmyslné akce projektovali vlastní mindráky, slabost, nespokojenost, frustraci či umrtvující míru korektnosti. I proto se celý pochod ukázal pro nás, organizátory pochodu, jako velmi potřebná. Nakonec pro nás ještě jedna dobrá zpráva: Kdybychom si spočítali všechny ty hejtaře a proti nim postavili armádu lidí, kteří se s nadšením pochodu zúčastnili, vítězství je na straně švihlochodců. A to je skvělá bilance. Takže 7. ledna 2025 znovu na značkách. Zveme už teď.

Další články