Zde může být vaše reklama.

„Jste jenom lidi a já? Jsem želbohu jedním z vás,“ říká člen umělecké skupiny Chaos©mpany Vincek

„Jste jenom lidi a já? Jsem želbohu jedním z vás,“ říká člen umělecké skupiny Chaos©mpany Vincek

18. 07. 2017 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Jádro umělecké skupiny Chaos tvoří pět členů. Komunita, která kolem nich vzniká, je ovšem mnohem početnější. Vincek, který s vizí Chaos©mpany přišel, nasbíral své známé z výtvarné katedry a nyní spolu již několik let tvoří. Jejich kresby mohou lidé v spatřit po celé republice. V Olomouci jsou k vidění v restauracích, kavárnách, nebo i ve věděcké knihovně.

videoprojektory web

Začátky Chaosu se datují již před několika lety. Vincek, zakladatel Chaos©mpany, chodil tenkrát na svitavské gymnázium. Jeho třída se účastnila projektu Mladé fronty Dnes „Studenti čtou a píší noviny". Za odevzdané články, které studenti na dané téma sepsali, začaly do školy chodit balíky novin. „.No a co s nimi? Vyhazovat každý den tolik novin? Inu, začal jsem je s sebou nosit na své somrovací návštěvy sousedních tříd, kde jsem je rozdával za malé spropitné," vysvětluje Vincek. Spolužáci si na pravidelnou donášku zvykli, takže když projekt skončil, stále na něj na chodbách pokřikovali, kde má noviny.

„Tehdy jsem se ve škole strašně nudil a jediné, co mi učitelé dovolili, bylo psát. Z nudy jsem psal dokola, takže když jsem se podíval na první popsanou stránku, tak jsem řekl: to je jasnej chaos," vzpomíná Vincek. Tímto se určil směr, kam se Chaos©mpany začala stáčet. „Slovo chaos tomu dalo vizi", dodává Vincek.

„Cena je usměvavá, nabídněte ji vy."

Popsané stránky, které Vincek vytvářel, se postupně začaly nabalovat na noviny, dostával se do kontaktu s lidmi a měl možnost jim představit to, co dělá. Popsal obě stránky sešitu, hodil to ve škole do kopírky, za dvě koruny nadělal kopie a roznášel je po škole. „Dejte mi drobák, cena je veselá," volával po chodbách. Myšlenka „veselé ceny" zůstala u Chaos©mpany dodnes. „Cena je usměvavá, nabídněte ji vy." Tohle heslo je stále napsáno místo ceny na jejich oficiálním e-shopu. Ze začátku Vincek od spolužáků vyžadoval alespoň tři koruny, přičemž kopie ho stála koruny dvě. „Stalo se, že jsem si za velkou přestávku vydělal 150 korun a měl jsem najednou víc než za hodinu práce. To mi přišlo velmi uspokojivé. V Olomouci jsem si ověřil, že zájem o Chaos bude i mezi návštěvníky hospod, kaváren a nebo třeba parků, takže jsem jeho šíření pořádně rozjel," říká Vincek s úsměvem.

Nakonec se díky svému umění dostal na vysokou školu. Předložil komisi popsané sešity, které je velmi zaujaly a přijali ho na pedagogickou fakultu. Při studiu na vysoké škole začal Vincek své výtvory nosit i do hospody. Lidé začali přemýšlet o veselé ceně jinak, umění se jim líbilo a z dvacek se stal příjem, ze kterého Vincek tři roky žil.

Nádherný je, že si můžeš hrát s tím, že za tebou přijde malý kluk, který má na krku pověšenou peněženku od mamky a má v ní dvacku. Tak ty mu za sedm korun dáš Chaos s obrázkem, který se mu líbí a on odchází spokojený. Potom přijde podnikatel, který má v peněžence štos, dá ti pětistovku a je to pro něj nic," vysvětluje Vincek.

Z prodavače novin pouličním umělcem

Z kamelota Chaosu je nyní spíše pouliční umělec. Recituje po parcích, výstavách, se svou skupinou zpravidla jamují na různých performance, kde jde většinou o improvizované vystoupení. Výtvory těchto umělců se mohou lidé v Olomouci kochat v průchodu u Muzea umění, v restauracích, kavárnách, ale i ve věděcké knihovně.

„Bavil mě street art a malovat na stěny, ale v takové formě, kdy to neubližuje lidem. Baví mě spíš něco tvořit než ničit," objasňuje svůj vztah k umění další člen Chaosu Dosy Doss. „Říkám tomu, že vyhledáváme bezbolestný street art. To znamená, že vyhledáváme lidi, kteří by nám poskytli nějaké plochy nebo děláme instalace, které nejsou náročné na odstranění." dodává Dosy Doss.

V současné době oslovují fanoušci členy Chaosu s prosbou o návrh na tetování. „My jsme sice schopní udělat nějaký návrh na tetování, ale ten návrh má osobitý rukopis, specifickou strukturu stínování. Tatér má zase jiný rukopis. Přijde mi úplně zbytečné, chodit za nějakým umělcem, aby udělal návrh na tetování a pak druhý člověk, který je také umělec, kresbu vytetoval," říká Dosy Doss, který se tatérství právě začíná učit.

Jádro Chaosu tvoří pět členů. Nyní se snaží inspirovat a motivovat i menší umělce, kteří nemají prostředky k vlastním výstavám. Vezmou je s sebou na nějakou ze svých performance a společně tvoří, malují nebo třeba recitují.

-kz-

Co chcete slyšet?

Co chcete slyšet?
Jste jenom lidi a já?
Jsem želbohu jedním z vás...

Podáš mi prosimtě provaz?
Víš, já se za to docela stydím.

Vidím to každej den,
fotím ty mrtvoly, co ležej u silnic
a nejvíc mě na tom sere,
že všem jezdícím autům jsou prostě u prdele.

Všem těm lidem v těch autech,
těm bych propíchal kola,
anebo je donutil žít v kleci a žrát granule.
Strnule koukat na hnusnej svět,
co osvětlujou zářivky dvakrát denně,
jen aby bylo víc vajec...

No a žádnej samec si s krávou nevrzne,
ne ne ne.
Jenom mu seberou mrdky
a pak ho sejmou.
Namelou do burgrů,
nebo ho na čtvrtky vemou vrčící pilou skoro zaživa
jako pařez
a ještě tomu říkaj hovězí nářez po domácku.
No ty vole,
nedal bys jim facku?

Pak to zabalej do hnusnýho sáčku,
daj nato visačku a čárovej kód
a píp, píp, píp.
Za každý tři stovky dostaneš bod!
Samolepku!
A kdybys náhodou kámo měl někdy depku,
tak tam maj pro tebe plyšáka,
levně.
Takový roztomilý štěně,
který je z toho stejnýho plastu,
jako ti do něj zabalej vepřovou pastu,
co si mažeš na chleba.

No a ten chleba, jo jo,
ten je fakt z hnusný mouky,
no a to prase,
živený tou hnusnou moukou,
se nikdy nepotkalo se zelenou loukou.

Víš, viděl jsem pole
a není to, ty vole, vůbec prdel.

Všechny ty semínka jsou různě barevný
a jen co začnou růst,
tak na ně ještě stříkaj nějakej bordel z kanystru s lebkou,
co má zkřížený hnáty.

Že prej si nemůžou dovolit ztráty na úrodě,
a tak to půdě pořádně osolej.

Když to pak sklízej ohromný stroje,
co zaživa rozsekaj na sračku malou srnečku,
která se tam krčí
a čeká na mámu,
tak už to fakt stojí za ránu.

Jo,
holt když se kácí les,
tak lítaj třísky, no.
Zkrátka aby rostly zisky,
a aby na všem byl pořádnej profit.

Chce se mi z toho blít.

Čumíš co,
jak jsme se nechali napálit.
Stihnem při tom ještě spálit pár pralesů,
rozhrabat zemi a vycucnout ropu.
A tohle všechno ve jménu zlatokopů a taky pokroků!
Kdo ví,
co zbyde za sto roků,
když za těch sto minulejch se to tak zvrhlo.

Jo dík za ten provaz,
já jen do něj dám hrdlo,
a pak si tu hru tady můžete klidně dál hrát.

Jen nemohl bych tě ještě požádat o jednu službičku maličkou,
prosimtě, nemohla bys mi trhnout židličkou?
Já bych se musel zas odvázat...

©Vincek, Chaos

Další články