jaro_banner_web

bannery-vanoce-1_728x90

Antonín Navrátil: Jaká je "mohelnická demokracie"?

„Demokracie je forma vlády, ve které se všichni občané rovně podílejí – přímo nebo nepřímo skrze volené zástupce – na navrhování a přijímání zákonů, kterými se řídí jejich společnost“ (zdroj: Wikipedie), v našem případě město. V Mohelnici je to ale jinak, zde máme jinou formu demokracie, mohelnickou. Dovolte, abych Vám to objasnil. Mohelnická demokracie, to je vláda jedné strany s názvem Mohelnická demokracie, a to i přes to, že ve volbách získala pouhých 17 % hlasů od mohelnických občanů zapsaných v seznamu voličů. Mohelnická demokracie vládne nadpolovičním počtem hlasů, 11 z 21. Starostkou se nestala osoba s největším počtem hlasů, Jana Kubíčková, která měla cca o 24 % více hlasů než druhý než Pavel Kuba.

Ten se nechal zvolit starostou za podivných okolností. Jak praví zákon o obcích, hlasování má proběhnout samostatně o starostovi a samostatně o místostarostovi, potažmo o každém členovi rady města zvlášť. To je ostatně zvyklost, která platila do letošního roku i v Mohelnici. V systému mohelnické demokracie to funguje jinak. Pavel Kuba navrhl usnesení, ve kterém se hlasovalo o starostovi a místostarostovi dohromady, a pak také o všech pěti členech rady města. Proč? Pavel Kuba se pravděpodobně bál, že nezíská dostatečný počet hlasů, o čemž se ostatně šířily informace mezi občany města, protože většina zastupitelů zvolených za hnutí Mohelnická demokracie si původně přála za starostku Janu Kubíčkovou.

Volbu starosty Pavla Kubu a místostarostky Jany Kubíčkové nakonec podpořilo všech 11 členů Mohelnické demokracie, zástupce komunistické strany Petr Wolf a Miroslav Hloušek (letos kandidující za ODS, před tím za ČSSD, pak za Unii Svobody, po letech znovu ČSSD). Těchto 13 zastupitelů tedy tvoří faktickou vládnoucí koalici města Mohelnice. Chápu, že se Pavel Kuba může za svoji koalici stydět, když tvrdí, že neví, kdo je to koalice a kdo opozice, ale to nic nemění na faktu, že takto byla vládnoucí koalice stvořena.

Obdobnou formou, jako vedení města, byli do rady města prohlasováni vybraní zastupitelé na základě obavy z toho, že zástupce komunistické strany, Petr Wolf, nezíská potřebný počet hlasů. Volba rady města byla tedy navržena sdruženě pro všech pět osob. Vedle zástupce komunistické strany v radě města zasednou kromě starosty a místostarostky také Petr Erneker, Vladimír Daněk, Stanislav Přidal a Stanislav Jakubec.

Proč nepodpořil volbu Petra Wolfa do rady města, zdůvodnil nejmladší zastupitel Tadeáš Bača takto: „Považuji se za zeleného socialistu. Nemohu proto podpořit člověka, který se pod rouškou komunismu více než 20 let paktoval s místní ODS, pomáhal rozkrádat majetek města, a to včetně teplárny ESMO. Nemohu podpořit člověka, který pod rouškou ideálu dělá vše pro uspokojení vlastních potřeb a vlastního ega.“

Ačkoli se za nejsvobodnější systém volby zástupců do funkcí považuje tajná volba, zde se hlasovalo aklamací (veřejně), aby si Pavel Kuba pohlídal své členy. Ke způsobu hlasování se veřejně přímo na jednání zastupitelstva vyjádřil občan JUDr. Martin Škurek, který pak následně, o den později, uvedl na facebooku komentář ve stejném duchu: „… dneska jsem s mými kolegy na katedře správního práva a finančního práva Právnické fakulty UP v Olomouci diskutoval postup zastupitelstva při volbě jejich orgánů. Podle názoru všech se jednalo o zřejmé porušení ustanovení § 84 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Já si to myslím také.“

Zastupitelé složili tento slib "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky." a hned na prvním zasedání jej někteří porušili, když zřejmě jednali protizákonně.

Ačkoli mají zástupci sdružení Mohelnická demokracie soustu řečí o tom, jak se nebrání spolupráci se všemi, vyřadili z diskuse o budoucnosti města dva politické subjekty, ČSSD a hnutí Změna je možná! a to prakticky ihned po vyhlášení výsledků voleb. Dále rozhodovali o tom, kdo z jiných stran bude zastávat jakou funkci. A kdo nebyl „poslušný“ a dovolil si v minulosti kritizovat Pavla Kubu, nic nedostal. U hnutí ANO 2011 např. zakázali Martinu Budišovi vstup do rady města, když tuto výsadu dopřáli pouze Vladimíru Daňkovi. Martin Budiš po ustavujícím zasedání uvedl: “Chtěl jsem vám napsat nějaké pozitivní reakce na včerejší první jednání zastupitelstva města Mohelnice. Bohužel mě nic nenapadá :-( Bez projednání na širším plénu zastupitelstva byl schválen nový nedemokratický jednací řád zastupitelstva, který má umlčet zastupitele, co mají argumenty, osoba, která vyhrála volby se nestala starostou města, nebyla nám dána svobodná možnost hlasování o vedení města po jednotlivých jménech, kontrolní orgány jsou obsazeny zástupci strany, která má být kontrolována, mlčící zástupci Mohelnické demokracie, kteří poslušně hlásí. Tomu se přátelé říká absolutní většina a zneužívání moci. Máme se na co těšit.“

Jednací řád, to je taky důležitý atribut vlády jedné strany v systému mohelnické demokracie. Zastupitel se může nově vyjádřit jen v intervalu 90 sekund, dvakrát v dané věci, a pak nadpoloviční většina Mohelnické demokracie uzná nebo neuzná, zdali můžete mluvit déle. JUDr. Martin Škurek k tomu ještě uvedl: „Co se týče obsahu Jednacího řádu, tak nad zkrácením doby příspěvků, zejména zastupitelů, také zdvihám obočí a myslím, že je to jednoznačně v rozporu s duchem zákona o obcích a s významem zastupitelstva, které je nejvyšším orgánem obce, na kterém by měla probíhat diskuze a měl by jí být dán co nejširší prostor (na neformálku a radu občané přístup nemají). A jsem přesvědčen, že včerejší usnesení roli zastupitelstva našeho města de facto degradovalo...“. Zastupitel Tadeáš Bača jde ještě dál, když slibuje podání podnětu Krajskému úřadu na zrušení jednacího řádu z důvodu nepřiměřeného omezování diskuse a tím i výkonu mandátu zastupitele.

Opozici patří kontrolní funkce, aby hlídala vládnoucí koalici. To platí v demokracii. Tam kde vládne jedna strana – Mohelnická demokracie je to jinak. V rámci povolebních vyjednávání byl Kontrolní výbor přislíben sdružení Společně pro město, když předsedou se měl stát Luděk Pivoňka. V okamžiku, kdy Pavlu Kubovi na jeho dotaz řekl, že mu nedá hlas při volbě starosty města, byl mu Kontrolní výbor „odebrán“. Přidělen byl následně zástupcům Mohelnické demokracie, kteří tak budou hlídat sami sebe, což je další políček demokracii. Předsedou výboru se stal Miroslav Konečný z Mohelnické demokracie, dalším členem pak Jiří Ruprecht, rovněž člen Mohelnické demokracie.

Jelikož byl Martin Bartoš (KDU-ČSL) „hodnější“ a s hlasem pro starostu alespoň váhal, získal post předsedy Finančního výboru. I když si nemohl do výboru vybrat lidi, jaké chtěl, smířil se s tím, že mu lidi do výboru Mohelnická demokracie navrhne. Takový postoj Luděk Pivoňka v Kontrolním výboru odmítl jako nedůstojný. Za neodmlouvání byl ještě lidové straně dovolen člen Kontrolního výboru, který připadl paní Renatě Němcové.

Smutným hrdinou ustavujícího zastupitelstva se stal občan Jiří Hanák, který se na úvod svého příspěvku pochlubil, že byl 20 let zastupitelem, 30 let vedoucím odborové organizace a pak pochválil Mohelnickou demokracii za schválení zkrácení diskusního příspěvku na 90 sekund.

Ing. Antonín Navrátil

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • navrh web nabah

       

    •  

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce