prospanek 2

bannery-vanoce-1_728x90

Kéž by si (nejen) prezidentští kandidáti uvědomili, co mohou, a co ne...

Asi se nedalo čekat, že by volební marketing prezidentských kandidátů vykročil z obvyklého rámce, podle kterého se v Česku dělají kampaně. Už zase se fotíme s důchodkyněmi, běháme po parku, a vůbec ze sebe děláme debily. Nedá se to říci jinak.

luneta banner

Programy, ukotvené v realitě, aby pohledal: tak například v podstatě už všichni kandidáti měli nutkavou potřebu vyjádřit se k (ne)přijetí eura, aniž by jim kdokoli stačil naznačit, že o tom zcela určitě nerozhoduje prezident. Proč a co vlastně je zase špatně? Ke spokojenosti by přitom stačilo, kdyby si kandidáti vepsali do erbu jedinou větu: Budu ctít Ústavu a nebudu vymýšlet hovadiny. Nebo tak nějak. Úplně by to na pozici prezidenta stačilo. Jenže ono ne.

Především by bylo dobré si uvědomit obsah a význam slova "marketing". To je totiž prodej - prodej produktu, který mám. A třeba takový marketingový ředitel firmy, řekněme mobilního operátora, má za úkol prodávat tarify - respektive nacházet cesty k jejich efektivnímu prodeji. Jaký zvolí marketingový nástroj, je jeho správná nebo špatná volba - může zkusit inzerci v Hanáckém Večerníku, nebo třeba na billboardech, anebo může tytéž prostředky investovat například do školení prodejců na pobočkách. Podstatné je, aby se na konci prodávalo. Chraň přitom bůh prodejce, který prodával něco jiného, než sliboval, a použil tedy klamavou reklamu. Podobně je nasnadě, že mobilní operátor mluví v reklamě právě o svých skvělých tarifech - ale nesnaží se nám dávat najevo, že generální ředitel "taky běhá". Paralela s hloupostí politické reklamy je nasnadě.

Politický kandidát prodává svým voličům sebe, aby byl zvolen jakožto nejvhodnější zástupce skupiny, jejíž zájmy vyráží na vyšší úrovni hájit. Nic více a nic méně. Z toho mi ovšem vyplývá několik vcelku podstatných bodů:

1. Nemá co vymýšlet, má pracovat
Pokud bude zvolen, tak proto, aby prosazoval zájmy své voličské základny. Ne proto, aby po zvolení ucítil ve tváři vítr moci, a začal nejdejbože přemýšlet, co ještě by se dalo. Jednoduše koná na základě zadání, které má, to je vše. Pokud ale mocí mermo touží po tom, zanechat v dějinách svůj nesmazatelný odkaz další neobyčejnou myšlenkou, nechť se nejprve podívá do zrcadla, a zváží, zda je skutečně formátem Winstona Churchilla. Spíše ale není. Chce se od něj proto jen práce. Myslet dokážeme sami.
Jeden příklad za všechny: Miloš Zeman nemá na práci nic jiného, než pořád a dokola vymýšlet nějaké své další a další interpretace čehokoliv. Nemá co vymýšlet Témata - ta dostává od nás, od voličů. Konkrétně Zeman ale pořád něco vymýšlí, přitom mnohdy pokroutí skutečnosti tak, že spadá až do žánru dada. Proto jsme ho ale nezvolili. Interpretovat si fakta dovedeme docela dobře sami, názorové bitvy o správnou interpretaci hrajeme dole v podhradí a nepotřebujeme k tomu "moudrou" hlavu státu. Není nutné, aby prezident (nebo jakýkoli politik) někomu furt něco přednášel.
 
2. Bude se zodpovídat, zodpovídat, a zase zodpovídat
Z každého svého kroku, z každého slova. Neustále. Dnem i nocí. Ba i o půlnoci. Z podstaty věci zkrátka nemůže konat sóloakce podle svého vlastního názorového schématu a očekávat, že nebude dotazován a volán občany k okamžitému vysvětlení.
Jeden příklad za všechny: Tomio Okamura, který díky Bohu na prezidenta vesmíru letos nekandiduje. Jeho poslední tiskové konference, na nichž se snaží dát redaktorům ČT povýšeně najevo, že On si bude odpovídat jenom na to, na co sám chce, jakož i jeho podržtaška a vrchní uklízeč Agrofertu Fiala, který před reportéry panicky jako malej kluk prchá, aby náhodou tito nekladli nepříjemné dotazy, jsou vrcholnou sprostotou, kterou by jim voliči okamžitě měli spočítat (otázkou je, na kolik jsou voliči Fialy schopni chápat zpravodajství v televizi). Stejně tak filozof Václav Klaus mladší nedávno učinil vůči novinářům podobné prohlášení - přece se nebude zodpovídat z každého hlasování. Od nového prezidenta očekávám, že svou povinnost zodpovědnosti vezme za ten správný konec - jinak to nemá cenu.
 
3. Pozor na klamavou reklamu
Zpátky k marketingu: Pokud se kandidát voličům snaží naznačit, že chce ve funkci běhat, zpívat, fotit se s důchodci, anebo snad touží, aby mu jenom slušelo sako, a aby byl milován a obdivován, pak je to psychopat a nemá ve funkci co pohledávat. Charismatická osobnost je fajn, ale pokud za formou není obsah, reálný obsah, pak je nutno o kandidátovi vážně pochybovat.
Jeden příklad za všechny: Poprvé - aniž bych podorobně studoval program Mirka Topolánka, stačil jsem se ze sociálních sítí pouze podprahově dozvědět, že taky hraje hokej, a že mu sluší mužný vous. Opětné zopakování teze o chlapovi s gulama ve mě vzbudilo spíš soucit se stárnoucím pánem. Podruhé - nechtěl jsem mít předsudky a hledal jsem Topolánkovy webové stránky - leč google je neuměl najít. Potřetí - když jsem je konečně našel, dočetl jsem se, že kandidát na prezidenta má potřebu vyjadřovat se k energetice (sic!!), a v sekci "Časté otázky" pořád dokolaa bojovat dávno dobojované bitvy o Marka Dalíka a o Toskánsko. Bože proč. Post scriptum - Mirku, taky hraju hokej, ale nesnažím se fotografiemi ze šatny prodávat noviny, které vydávám - fakt ne.
 
Vybírejte zodpovědně. Čas se krátí.
 
Vlastimil Blaťák

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • kameloti inz

       

    •  

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce