Prospánek léto

bannery-vanoce-1_728x90

Po brutálním vydírání dívky kvůli fotografiím chystá kraj prevenci ve školách, říká Miroslav Gajdůšek

Začalo to běžnou elektronickou komunikací, při které si dívka myslela, že si píše se stejně starým vrstevníkem. Z „kamaráda“ se ale vyklubal vyděrač, který dívku v dlouhodobějším a psychologicky velmi promyšleném procesu nejprve přesvědčil k zaslání intimních fotografií, a posléze ji začal vydírat. Případ z Jesenicka ale nemusí být ojedinělý. „Máme zjištěno, že šestnáct procent dětí ve věku 12 – 13 let je ochotno sdílet svoje intimní fotografie,“ říká nejen k této kauze vedoucí odboru školství a mládeže Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek.

obi banner

Lumpa z případu, který před nedávnem rezonoval Jesenickem, policisté dopadli, částečně díky pomocí moderních sledovacích technologií, částečně pak kvůli chybám pachatele. Ten v konečné fázi dokonce žádal po mladé dívce peníze, jinak hrozil zveřejněním fotografií. Dívka naštěstí kontaktovala linku e-bezpečí a svěřila se rodičům, ne všechny oběti internetového vydírání ale dokáží se svou situací takto a včas naložit. Na případné hrozby jsme se zeptali Miroslava Gajdůška, který se ve školství pohybuje bezmála 20 let.

Jak závažnou hrozbou je v současné době zneužití kyberprostoru?

Bavíme se z hlediska potenciálního nebezpečí o pohybu a komunikaci v kyberprostoru, což je zejména mezi mladými lidi velmi aktuální téma. A toto téma nalézá největší hrozbu v možné kyberšikaně, v některých případech až v sextingu (elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálně znevažujícím  obsahem). Ty případy se vyskytují a do budoucna se i nadále zcela jistě vyskytovat budou a je zbytečné to jakkoli tutlat. Mě osobně překvapilo, že ve dvanácti až třinácti letech je až šestnáct procent populace schopno sdílet svoje intimní fotografie na internetu. U starších je to až alarmujících padesát procent. A každé páté dítě je ochotno po delší elektronické komunikaci vyrazit na schůzku, aniž by přesně znalo svůj internetový protějšek, což může mít bez přehánení mnohdy fatální následky. Opatrnost je v tomto případě na místě více než kdy jindy!

Dokáže s tím škola , popřípadě kraj jako zřizovatel škol něco udělat?

Snad ano. Pokud je obětí student, může pomoci školní psycholog. Ve školách už dnes sice působí tzv. školní metodici prevence, vyškolení specialisté na zvládání těchto problémů, jsem ale kritikem toho, aby zvládali všechno. Na některých školách už psychology máme. Musí to být osobnost, ke které mají děti důvěru, jinými slovy, musí to být kamarád dětí, ne učitelů a ředitele. Musí být schopen s nimi komunikovat i přes sociální sítě. Obecně musím říci, že před pedagogickými sbory do budoucna stojí nutnost seznámit se moderními komunikačními technologiemi, jinak se svými žáky neudrží krok a budou se jim vzdalovat.

Pro učitele a ředitele, kteří mohou takovým věcem předcházet, se nic nechystá?

Ale ano, ten proces je kontinuální. Máme za sebou proškolení učitelů – školních metodiků prevence, kteří byli obeznámeni s rizikovostí tohoto problému a i se scénářem bezprostřední první intervence. Již nyní jsou provozovány on-line poradny e-bezpečí, které lze anonymně využít a dá se čekat, že zejména ze strany neziskovek bude jejich počet narůstat. Například  Olomoucký kraj je díky on-line poradně e-bezpečí, kterou provozuje Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, v efektivním řešení těchto závažných problémů mezi nejlepšími kraji v republice.

-vb-

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • navrh web nabah

       

    •  BIOSLAVNOSTI_2018_banner_300x200_052018_01

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce