metlife banner

Usilujeme o kontrolu moci mocných, říká olomoucký lídr Pirátů Vojtěch Pikal

Seriál rozhovorů s regionálními lídry pokračuje u Pirátů. Kromě standardní baterie otázek na témata voleb a koaliční potenciál se Vojtěcha Pikala nedalo nezeptat na nástup autoritářských a národoveckých tendencí ve společnosti. Kde se vzaly? Proč k nim sklouzávají pravicové strany, jejichž tématy by měla být především ekonomika? Nejen o tom jsme si povídali na tribuně Zimního stadionu.

videoprojektory web

Co je obecně tématem těchto voleb? O čem budou? O Babišovi?

Není to a nesmí být jen o Babišovi, je to o svobodě, o volnosti. Respektive pan Babiš je jen symptomem nějakého širšího nástupu autoritářství, který můžeme v „západním“ světě pozorovat. Příkladem je Trump v Americe, nacionální strany v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Turecku, ale třeba i ve Francii, kde nakonec Le Pen prezidentskou volbu prohrála, ale ta touha po vládě pevné ruky a zjednodušených řešení je i tam zjevná. Jenže kontrola, dráty na hranicích, šmírování občanů a omezování svobody slova problémy nového globalizovaného světa, změny informační společnosti, změnu trhu práce automatizací nevyřeší, právě naopak.

Čím to je, že stále větší část tradičních stran přebírá národoveckou rétoriku?

Existuje zjednodušený pohled na politiku, který říká, že jsou strany pravicové, tedy konzervativní, tradiční, jakožto obránci nějakých hodnot, a strany levicové, které jsou naopak automaticky liberální, ve vzájemné opozici . To je samozřejmě strašně zjednodušený a nepravdivý pohled a strany konzervativní i liberální mohou být současně ekonomicky levicové, středové i pravicové. Pravicové strany pak přirozeně lákají konzervativní členy. Pokud se situace vyostří, začínají se projevovat autoritářsky, případně začínají přebírat národoveckou rétoriku. Je ale na těch stranách, jak to ustojí, a jestli mají liberální členskou základnu, která se tomu ubrání.

S jakými konkrétními tématy jdou Piráti do těchto voleb?

Je to obrana svobody každého člověka. Chceme zabránit tomu, aby se zvyšovaly nejrůznější kontroly, ať už v podnikatelské sféře, nebo v občanské. Chceme kontrolu moci mocných. Myslíme si, že nadále existují snahy omezit dohled veřejnosti, například nad registrem smluv. Přinášíme témata z oblasti přímé demokracie, jako je zjednodušení referend, zjednodušení volebních zákonů. Zatím je legislativa příliš roztříštěná a v každých volbách to funguje trochu jinak. To samozřejmě komplikuje zapojení veřejnosti.

Myslíte si, že v těchto volbách uspějete?

Věřím, že ano. Nevím, jestli se tam dostanu přímo já, protože s ohledem na to, jak máme nastaveny volební kraje a jejich velikost, je to pro menší kraje docela loterie. Ale věřím, že pěti procent jako strana dosáhneme.

Jaký je koaliční potenciál Pirátů?

To je velmi problematické. Záleží to na tom, jak voliči rozdají karty, protože jít jen jako přílepek k jinak vládnoucímu ANO bychom asi nešli. Na druhou stranu kdyby třeba ANO bylo slabší, asi by se o tom uvažovat dalo. Jsme určitě schopni se bavit s jinými menšími stranami, jako je KDU, nebo TOP09, ale v tomto případě by velmi záleželo na složení těch lidí. Obecně řečeno, Piráti mají schválenu povolební strategii, kde je jasně napsáno, že nepůjdeme do vlády s lidmi, kteří jsou nějak spojení třeba s korupčními kauzami. Na lidech záleží nejvíc. Koalice pak samozřejmě podléhá schválení naší členské základny.

Chápu tedy správně, že případná koalice je méně o stranách, a více o konkrétních lidech v těch stranách.

Určitě. Je to otázka s jakými lidmi, a našich programových priorit. Daleko pravděpodobněji se ale bavme například o podpoře nějaké menšinové vlády. Je obrovský rozdíl, jestli tam budou tři Piráti, nebo jestli jich tam bude třeba deset; to všechno obrovsky mění situaci. Vyznáváme totiž oddělení vlády a parlamentu. Myslíme si, že by nikdo neměl být současně poslancem a ministrem. To bude pro spoustu lidí asi také novinkou, a je otázka, jak by se s tím vyrovnaly jiné strany.

Z jakých zdrojů je financována kampaň Pirátů a kolik bude stát?

Z volebních příspěvku předchozích let máme k dispozici asi pět milionů, které můžeme investovat do kampaně, ostatní je z příspěvků členů nebo větších dárců. Celkové náklady na kampaň odhadnu na osm milionů, z toho zhruba pět milionů patří centrále a zbytek mají k dispozici kraje.

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • 20374298_692809944256223_1263719400176802793_n

       

    • vizitka cmyk

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce