metlife banner

Na prostějovské radnici jsou stále stejní lidé bez vize, říká Martin Hájek ze Spolku za staré Vrahovice

O oživení jedné prostějovské městské části již léta usiluje Spolek za staré Vrahovice. Jeho místopředseda Martin Hájek (31) v rozhovoru pro Hanácký Večerník nešetří kritikou jednání radnice ve vztahu k okrajovým čtvrtím, mluví ale také o řešeních problémů, které Vrahovice v současnosti trápí.

V minulých volbách jste za opoziční Změnu pro Prostějov kandidoval do zastupitelstva. Jaký máte v politice cíl?

Vždycky jsem se zajímal o to, co se děje kolem mě a hodně mě zajímala i místní politika. Nelíbilo se mi, že na radnici vládla dlouhá léta velká koalice, která nebyla přístupná jiným názorům a nezajímala se o to, co si veřejnost myslí. Bohužel současná koalice je v tomto přístupu stejná, i když se dnes musí potýkat se silnější kritikou opozice. Vadí mi, že zde sedí stále stejní lidé, kteří město jenom udržují a nemají žádnou vizi, jak by se mělo dále vyvíjet. Myslím si, že pokud se někomu něco nelíbí, tak by na to neměl jenom nadávat, ale měl by se snažit to aktivně změnit.

Uvědomuji si, že pokud má člověk dělat věci pořádně, měl by se zaměřit na něco konkrétního, a to se snažit dělat naplno. Jako hlavní cíl jsem si chtěl proto dát obranu zájmů okrajových čtvrtí tak, aby lidé žijící např. ve Vrahovicích, Krasicích, nebo třeba v Žešově věděli, že se o jejich problémy někdo zajímá. Byl bych rád, kdyby město nabízelo svým občanům stejnou kvalitu služeb bez ohledu na to, ve které čtvrti žijí.

Jak by mělo město konkrétně pomoci okrajovým částem?

Základem je určitě zlepšení komunikace. Představitelé města by měli častěji pořádat besedy s občany a měli by být otevřenější k jejich návrhům. Navrhoval jsem také decentralizaci města podle opavského modelu. Lidé by pak měli možnost sami rozhodovat o tom co se děje v jejich čtvrtích, větší projekty a strategické rozhodování by zůstalo ve městě. Myslím si, že by pak občané v okrajových částech byli spokojenější a neměli by důvod se oddělovat, jako se to stalo s Mostkovicemi a Držovicemi. Provedení decentralizace podle opavského vzoru by navíc nestálo moc peněz.

Vedení města by také mělo spravedlivěji rozdělovat peníze a rovnoměrněji investovat v rámci celého města. V minulosti se občas sem tam něco zlepšilo, ale často se dělaly spíše drobnější investice, které se daly dobře prezentovat veřejnosti. Přitom úroveň infrastruktury je mnohde hrozná. Vyloženě katastrofální jsou některé chodníky, kdybych měl jmenovat něco, co je viditelné na první pohled.

videoprojektory web

Jste místopředsedou Spolku za staré Vrahovice, podílel jste se na vysazení arboreta…

S naším spolkem se dlouhodobě snažíme dělat něco pro Vrahovice. Našimi hlavními cíli je zkoumání místní historie, starost o životní prostředí a propagace Vrahovic. Snažíme se to tu trochu oživovat, a tak jsme uspořádali i několik výstav. Arboretum Vrahovice je zatím naším největším projektem. Budovali jsme jej pět let ve volném čase vlastníma rukama a bez jakékoliv veřejné finanční podpory. Všechno jsme si financovali vlastními prostředky, pomohlo nám i několik přátel a příznivců drobnými dary, nebo tím, že si „adoptovali“ některé stromky. Každý rok na podzim zveme do arboreta nějakou mladou kapelu, abychom tu měli i nějaké kulturní akce. Máme nachystané i další projekty, ale více zatím nebudu prozrazovat.

Co je potřeba ve Vrahovicích změnit a co se naopak povedlo?

Už jsem mluvil o zanedbané infrastruktuře. Jako další významný problém vidím nedostatek zeleně. Vrahovice leží východně od rychlostní silnice a průmyslové zóny, takže je zde velká prašnost a zhoršená kvalita ovzduší. Určitě by pomohlo rozšiřování zeleně a výsadba nových stromů, které by aspoň částečně pohlcovaly nečistoty z ovzduší a osvěžovaly by vzduch. Schválený územní plán povede k dalšímu zhoršení kvality života. Náš spolek upozorňoval na nedostatečnou dopravní infrastrukturu, nedostatek zeleně, kritizoval výstavbu rodinných domů na bažinaté půdě v záplavové zóně a další problémy, ale všechny naše námitky k územnímu plánu byly zamítnuty. Doufám, že v budoucnu budou tyto otázky znovu otevřeny.

Palčivým problémem je i nedořešený problém s mimořádně nebezpečnou křižovatkou u Čechůvek, na které zemřelo už několik lidí. Instalaci osvětlení, které má údajně zvýšit bezpečnost, považuji za nefunkční řešení, protože všechny dopravní nehody se zde staly za bílého dne. Podobně nebezpečná je kvůli nevybudované cyklostezce i cesta na kole z centra města do Vrahovic.

Kdybych měl naopak zmínit věci, které mi dělají radost, tak jsem rád, že město investovalo peníze do modernizace a přestavby Základní školy Majakovského. Líbí se mi i rekonstrukce dlouhodobě zanedbávané budovy Hanačky, ze které se stala cukrárna s kavárnou a chráněné bydlení.

Děkuji za rozhovor.

Jakub Čech

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • 20374298_692809944256223_1263719400176802793_n

       

    • vizitka cmyk

 

dot