prospanek 2

bannery-vanoce-1_728x90

S protipovodňovými opatřeními musíme začínat ve volné krajině, říká Martin Rulík

Veřejnost ve druhé polovině roku 2017 zaregistrovala „vzpouru“ zahrádkářů na Nových sadech proti návrhům Povodí Moravy na čtvrtou etapu protipovodňových opatření města Olomouce. Veliké téma protipovodňových úprav se tak dostalo do médií a začalo se výrazněji diskutovat. Podle Martina Rulíka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci je ale jádro pudla možná jinde. Nemá příliš smyslu pouštět se do nákladných staveb ve městech, pokud jsme se předtím nepostarali o krajinu, ve které povodeň vzniká, tvrdí.

luneta banner

Jaký je vlastně v obecné rovině smysl protipovodňových opatření? Jde o to, aby se voda zdržela, nebo naopak aby co nejrychleji odtekla?

Protipovodňová opatření je třeba rozdělit podle toho, na jakých územích se dělají. V extravilánech je důležité, abychom vodu zadržovali. Jde o to maximálně zpomalit její odtok. Dnes je ale problémem, spíše než riziko povodní, sucho. V extravilánech je totiž právě třeba, aby voda v krajině zůstala, a usilujeme proto o zvýšení schopnosti krajiny vodu vsakovat. V intravilánech, tedy v zastavěných oblastech, je naopak prioritní ochrana obyvatel a jejich majetku. Potřebujeme vodu ne zdržet, ale bezproblémově odvést, aby nepůsobila škody. Aby nevybřežila, ale plynule odtekla. Na řece Moravě to ovšem může působit potíže. Pokud třeba Olomouc pustí vodu dál, něco se s ní děje na dolnějším toku, kde může například vybřežit a zaplavit další obce, které protipovodňovou ochran u dosud nemají.

Jak je to tedy přesně v Olomouci?

V Olomouci počítá se zrychleným průtokem vody etapa první, druhá a třetí. Budou se budovat náplavky, vlastně jde o zkapacitnění koryta. Zbourají se zdi, koryto se rozšíří do stran, ale třeba na tisíciletou vodu to stejně stačit nebude. Čtvrtá etapa, o které se nyní diskutuje nejvíc, je jiná – tady skutečně jde o to, část vody zadržet. Usiluje se o přírodě blízké řešení, tedy využití levého břehu, kde řeka může vytvořit přirozený mokřad, a voda, která proteče rychle městem, se tady může zadržet. Je otázka, co všechno je nutné v rámci čtvrté etapy skutečně udělat. Já osobně vždycky preferuji zásahy v extravilánu. Ta velká voda totiž někde vzniká. Zaprší, a hned máme povodně, protože schopnost půdy vsakovat je stále nižší. Pokud voda nevybřeží a nezačne vsakovat mimo obydlená území, způsobí problém dole. Tady ale mnohdy narážíme na zájmy například developerů, kteří by si přáli toho co nejvíce zabetonovat. Další věcí je, že protipovodňové úpravy na horních tocích nejsou tolik na očích, zatímco budování náplavků ve městě je mediálně i politicky vděčné. Jestli to ale přispěje ke skutečné protipovodňové ochraně, si nejsem jistý. Kdyby přišel znovu rok 1997, bude Olomouc zaplavená úplně stejně, jako tehdy. Ale zpátky k zahrádkářům: Já osobně jejich argumenty chápu, na druhou stranu projekt jako takový svoji logiku má také. Do jaké míry se dá technicky protipovodňová úprava pravého břehu řešit tak, aby se vyhovělo oběma stranám nevím, tak podrobně s plány seznámen nejsem.

Probíhá v té věci ještě vůbec diskuse? Nebo už je to hotové, naplánované…

Povodí Moravy má plány víceméně hotové. Zatím se diskutuje třetí etapa, která se týká Černovíra. Ta čtvrtá etapa by se asi normálně  teď nedělala, ale Agentura ochrany přírody a krajiny v rámci jedné výzvy dostala možnost získat pro tuto revitalizační akci peníze, takže navrhla městu, aby se třetí etapa přeskočila. Podmínkou ale bylo, aby vše bylo vyřešeno  do konce roku 2017. Pokud mám aktuální informace,  kvůli odporu zahrádkářů se to nestihlo.

Jaký máte osobně na existenci zahrádek na Nových sadech názor?

Zahrádky tam byly a jsou. Protože se jedná o pozemky města, zahrádkáři tam jsou v pronájmu. Pokud tedy město Olomouc má zájem, aby stávající pozemky byly součástí protipovodňových úprav, je nutné přesvědčit zahrádkáře, že celá akce má smysl a ochrání  tisíce dalších lidí před povodní,  a dohodnout s nimi opuštění tohoto území.  Evidentně však něco nezafungovalo dobře.  Já osobně  toto místo moc dobře neznám jak už jsem zmínil,  neumím exaktně posoudit, zda je nutné kvůli úpravám koryta zahrádky likvidovat. Samozřejmě se ale ptám, proč nyní dělat úpravy řeky pod městem,, když nemáme upravenou řeku nad městem

Od povodní v roce 1997 uplynulo více než dvacet let. Změnil se za tu doby pohled veřejnosti a politiků na povodně?

Z hlediska Olomouce se za ta léta nestalo skoro nic, i když na radnici budou tvrdit pravý opak. Postavil se například betonový obtokový kanál, že. Můžeme být rádi, že od té doby pořádná povodeň nebyla. Dnes se ale o vodě skutečně mluví hlavně v souvislosti se suchem a může se stát, že v důsledku sucha nebude povodeň třeba dalších třicet nebo čtyřicet let. Pokud se ale mezitím proinvestuje na protipovodňová opatření spousta peněz, , budeme pak třeba chodit a koukat se na suché koryto. Otázka samozřejmě zní, jestli jedno vylučuje druhé. Čímž se vracím k extravilánu. U nás jsou jediným zdrojem vody srážky, a odtok vody z republiky se oproti roku 1945 zvýšil o polovinu. Nejenže bychom se měli snažit povodním předcházet, my potřebujeme zejména zvýšit retenci, zadržet v krajině vodu, která od nás odtéká. Samozřejmě, že inženýrské lobby na to mají jednoduchý názor – vybudujeme více přehrad! Jenže o tom to není.

Vlastimil Blaťák

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • kameloti inz

       

    •  

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce