Žena týdne: Adriana Andrésová

Příběh Adriany Andrésové z Chválkovic měl napsal Ota Pavel. Bohužel se nepotkali; on umřel dřív, než ona začala závodit. Pochází z Chválkovic, a dřela do úmoru. Závodila na kolečkových bruslích, a závodila skvěle. Mnohokrát jela čtyřiadvacetihodinový závod v Le Mans.

Jednou, když jela na prvním místě velkého mezinárodního závodu o čtvrt milionu peněz a auto k tomu, kousek před cílem spadla a zhmoždila si zápěstí o kanál. Dojela v bolestech v desítce, ale nevyhrála nic. Chodila běhat alej na Svatý Kopeček a nejprve nemohla popadnout dech. Později běhala ten kopec jako intervaly a nakonec ho běhala jako intervaly s desetikilovým batohem na zádech. Její sportovní příběh končí tak, jak neměl - tak dlouho se v Česku rušily závody na kolečkových bruslích, až jednoho dne neměla kde závodit... Přišel jsem udělat rozhovor s mimořádnou sportovkyní. A ona přišla s tím, že ukončila kariéru.

Jak to?
Možná i vzhledem k věku. Dala jsem se na trenérskou dráhu a připravuju raftařky. Staly se teď mistryněmi světa na Jávě. Tak sklízím úspěchy jiných.

Tomu se mi nechce věřit...
Nevím. Třeba to ještě s bruslemi není definitivní konec. Ale už asi ne na vrcholové úrovni. Už nemám morál. Dávala jsem tomu strašně moc, dvě fáze pětkrát v týdnu... na úkor rodiny, práce. Došla mi šťáva. Rozhodla jsem se nedávno. Tuto sezónu. Asi jsem potřebovala změnu. Po pravdě, úspěchy jiných mě teď naplňují mnohem víc. Ale jak říkám, je možné, že mě to zase chytne.

Pořád tomu nevěřím.
Asi máte pravdu. Jsou to kecy okolo. Skončila jsem, protože nebylo kde závodit. Celoročně jsem se chystala hlavně na Le Mans. Byť je to týmový závod, každý jede okruh sám za sebe.A ten závod se nekonal a jiná výzva už prostě nebyla. K tomu se omezily závody v Česku, z jedenácti to stáhli na pouhé tři závody. Mám jezdit Německý pohár? Je to strašně daleko. Měli jsme jako tým výbornou podporu, sponzorskou i materiální, ale jednoho dne jsme zkrátka zjistili, že nemáme kde závodit.

Tomu už věřím. A připadá mi to šílené.
Ale je to tak. Dvakrát jsem vyhrála Českomoravský pohár na desetikilometrové trati. Jezdila jsem Le Mans, byla jsem první a druhá na Masarykově okruhu. Taky třetí na Moravské Tour. Třeba jsem chtěla zase někde vyhrát nebo obhájit. Ale kde, když některé ty závody už prostě nejsou...

Celý text v tištěném Hanáckém Večerníku 3.11.2016