Zde může být vaše reklama.

Co dnes dělá ostrostřelec Sigmy Lubomír Reiter?

Co dnes dělá ostrostřelec Sigmy Lubomír Reiter?

20. 03. 2019 - 00:00

Do srdcí fanoušků SK Sigma Olomouc se, jak se říká, nesmazatelně zapsal útočník Luboš Reiter (1974). V olomouckém dresu odehrál 88 utkání, nastřílel 31 branek. Což ho řadí mezi střelecké legendy klubu, stejný počet gólů dal za Sigmu Vladislav Niki Lauda. Z Hané zamířil Reiter hrát fotbal do Chicaga, po konci kariéry se po krátké pauze vrátil zpět k fotbalu.

Reiter drží jeden střelecký klubový rekord, v sezoně 2003/2004 skóroval v šesti zápasech v řadě. A nejen proto vzpomíná na působení v Olomouc jen v tom nejlepší, například trenéra Petra Uličného má za nej kouče, který ho kdy vedl. „Na působení v Olomouci vzpomínám jenom v tom nejlepším. Prožil jsem tam krásné roky. Za Sigmy jsem šel do Chicago Fire, udělal jsem nádherný přestup. Na Olomouc vzpomínám prostě jen v tom dobrém. Narodil se mi tam i syn. Olomouc beru jako druhé rodné město. Cítím se tam dobře. Pořád jsou tam vzpomínky, když tam přijedu, tak jsou tam hned vzpomínky na mládí, na krásné fotbalové roky, na góly, na výborné fanoušky. Jenom ty nejlepší vzpomínky,“ řekl Reiter.

Ze Sigmy přestoupil do USA, hrával Major League Soccer za Chicago Fire. „Musím se přiznat, že se svojí kariérou jsem maximálně spokojený. Jít do Ameriky není jen tak, není to Evropa. Je to jiná kultura a jsem rád, že jsem tam byl. Dalo mi to to hodně,“ přiznal Reiter. Ovšem po roce za oceánem se vrátil zpět. „Pak jsem šel do Petržalky, potom byl krátce ve Slavii. To jsou také další dobré zkušenosti. V kariéře jsem si toho prožil hodně moc. Myslím, že jsem byl ve špičkových klubech,“ uvedl Reiter.

 

S fotbalem skončil a trenérem být nechtěl. Nakonec se jím ale stal

I přes působení ve velmi dobrých klubech řadí Reiter Sigmu hodně vysoko. „Když to všechno srovnám s Olomoucí, tak pořád největší rýha v srdci mi zůstala právě po Sigmě. Pořád tam mám kopu kamarádů, je to něco jiného, než Chicago nebo Slavia. Ze slovenských klubů mi v srdci velkou stopu zanechala Žilina. No a samozřejmě Stropkov,“ vyznal se Reiter, stropkovský rodák. „Sigma patří mezi moje nejlepší kluby,“ podotkl.

S profesionálním fotbalem skončil v roce 2007. Ale trenérem hned být nechtěl. „Já jsem být trenérem vůbec nechtěl. Vystudoval jsem vysokou pedagogickou školu. A tam jsem v rámci studia si mohl udělat tehdy druhou kvalifikační trenérskou třídu, současné áčko, UEFA A licenci. Ale nechtěl jsem to, odmítl jsem to s tím, že já trenér v životě nebudu,“ řekl Reiter. „Když jsem pak skončil kariéru, začal jsem pracovat v realitách, k tomu manažerské věci pro hráče, přestup do zahraničí pro nějaké manažery, dělal jsem pro ně skauta, dá se říct. Až po třech čtyřech letech jsem zjistil, že nemůžu bez fotbalu být. Ty reality, i když to finančně nebylo vůbec špatné, mě nebavily,“ poznamenal.

Pak dostal nabídku trénovat doma ve Stropkově. „A tam se to ve mně lomilo, ucítil jsem vůni posekané trávy. Byl to nepopsatelný pocit, když jsem na to hlavní hřiště tehdy přišel. V ten moment jsem přesně věděl, že chci být hlavní trenér,“ řekl Reiter. A vysvětlil, proč k té několikaleté prodlevě v jeho případě došlo. „Potřeboval jsem si odechnout od profesionálního fotbalu. Měl jsem dvaatřicet let, byl jsem zraněný, byl jsem už z toho také psychicky unavený. Jeden rok nejlepší střelec, druhý rok nejhorší. Jednou nahoře, jednou dole. To už mě nebavilo. Pak mě ta posekaná tráva přivedla zpět. A měl jsem chuť zase dělat fotbal. Sice v jiné pozice, ale zase dělat fotbal,“ poznamenal.

Luboš působil později v Žilině a Trenčíně, nyní je zase zpátky doma. „Prošel jsem Trenčínem, byl u devatenáctky, asistent u áčka, v béčku Žiliny. Nejsem teď ve Stropkově jen trenér, ale i šéf klubu, statutární zástupce,“ řekl Reiter.

Ovšem k tomu, aby mohl trénovat, si nakonec musel udělat potřebnou trenérskou licenci. Nejprve tu, kterou paradoxně při studiu na vysoké škole odmítl. „Profilicenci jsem studoval v Kyjevě, dva roky. Musel jsem tam létat, devětkrát jsem tam letěl, k tomu ještě na týdenní kurz do Turecka, samozřejmě udělat diplomovou práci, všechny ty věci, které k tomu patří,“ řekl Reiter. „Áčko jsem předtím studoval v Bratislavě. Neuznali mi nic z vysoké školy, takže jsem musel dělat všechno do začátku. Takový paradox – učili jsme se z knihy pana Kačániho, která je třicet let stará a mě neuznali patnáct let starou fotbalovou diplomku. Ale nedá se nic dělat, musel jsem to absolvovat znovu. Ovšem i to mi dalo hodně, všechny ty kurzy,“ uvedl Reiter. „Hlavně při studiu v Kyjevě. Tam jsem byl na stážích v Dynamu Kyjev nebo Šachtaru Doněck. Mohl jsem poznat, jak tam pracují, jak funguje jejich tréninková báza. Setkal jsem se například s Darijem Srnou, a mnoha dalšími trenéry a hráči,“ řekl Reiter, který osmadvacetkrát reprezentoval Slovensko.

Petr Pelíšek

 

Další články