if banner 2

Pět důvodů, proč je Sigma tam, kde je

Pokud necháme stranou doměnky o korupci v Jablonci, jakkoli odůvodněné, ale bez důkazů stále jen doměnky, je jasné, že ligu ztratila Sigma sama sobě a pouze na hřišti. Nejedná se ale o ojedinělý lapsus, který se zkrátka tu a tam stane; problém olomouckého fotbalu je hluboký a dlouhodobý. Příčin pádu kdysi úspěšného klubu je několik.

Problém první, klíčový: "Elity" spolu tak dlouho bojovaly, až to nedopadlo

Fakt je ten, že za každým dlouhodobě úspěšným českým klubem stojí alespoň jeden seriózní partner. Pojďme si říci příklady: za Spartou stojí investiční skupina Daniela Křetínského, za Slavií nově Číňani. Za Boleslaví pochopitelně Škodovka, za Teplicemi AGC Glass Europe. Pochopitelně, že všude se kolem fotbalu motají kromě seriózních sponzorů i hordy všelijaké "podnikatelské" havěti, až hanba;  v Olomouci jsme si ovšem před pár lety vybudovali fotbalovou VIPku, v níž se potkali Lébr s Endly, exekutor Vrána, a tyhle skupiny spolu zkrátka nedokázaly kooperovat, natož uznat jednoho jako bosse všech bossů. Dopadlo to tak, že Exekuce.cz (s velmi seriozním!) Robertem Runtákem je kdovíkde, Endlové se už víceméně přestěhovali na hokej, a chudák Lébr zůstal sám voják v poli a ať se chlapec snaží. V té souvislosti nelze nezmínit ještě jedno jméno, a to Tomáš Paclík. Jakkoli jsme jej skrze sekretariát jeho firmy nedávno žádali o rozhovor a ten jsme nedostali, přece se nelze nezeptat: proč člověk, který podniká na Olomoucku a má zde kořeny, má potřebu realizovat se v Plzni a ne v domovském klubu? Nedohoda místních "elit" - to je počátek všech problémů Sigmy Olomouc.

Problém druhý, sportovní: Většina "kluků" na to kašle, ale pořád se kecá

Olomouc vždycky vynikala líhní vysoce kvalitních hráčů. Jakkoli nedávné vyjádření trenéra Pivarníka do médií odpovídá na ledacos, potíž je i v generaci, která přišla, a s tím nikdo nic nesvede: lákadel je ve večerní Olomouci příliš mnoho, hezkých děvčat ve Varně ještě víc, nějaká ukrutná dosciplína se dnes nenosí, a z některých hráčů sálá na hřišti i mimo hřiště pocit, že je jim to v podstatě jedno. Na tom nic nezmění ani občasná prohlášení do médií před důležitými zápasy, jak "budeme táhnout za jeden provaz". Za jeden provaz se tady dávno netáhne, a nápravě věcí nepřispívají ani autority. Nelze se nezmínit o dva roky staré úžasné iniciativě kolem Pavla Hapala, která vyšuměla úplně do ztracena a v zákulisí se mluvilo o tom, že se stejně jednalo jen o předvolební trik, jak dostat Hapala jakožto kandidáta do médií. Pokud to tak bylo, z koho si ti mladí mají brát příklad.

Problém třetí, stadion, který už nefinancuje sám sebe

Jiří Kubíček, do jehož éry spadají úspěšná léta olomouckého fotbalu, postavil stadion tak, že dokázal pronajmout anebo prodat komerční prostory v obou tribunách, a tím zafinancoval jejich investici a podle všeho i budoucí provoz. Jestliže se dnes, v roce 2016, bavíme veřejně o tom, že by stadion mělo odkoupit město, protože "je přece správné, když veřejná správa vlastní stadiony...", vyvstává nutná otázka, kde jsou všechny ty prachy, a odpověď na ni je jednodušší, než si myslíte: všechny ty komerční prostory, z nichž měla Sigma nájemné a tedy pravidelný (ne malý!) příjem, jsou rozprodány, což si lze ověřit v jakékoli veřejné databázi, a stadion tak už žádné peníze klubu negeneruje, pouze je polyká. Dotazy?

Problém čtvrtý, posily jen na lavičku, aneb jak popřít význam slova "posílit"

V posledních letech se v Sigmě objevilo tolik zvučných jmen, že by to vydalo na béčko reprezentace. Jen namátkou: Jan Rajnoch, reprezentant a kapitán Liberce, o kterého se kdysi praly italské kluby, skončil v olomouckém béčku a kopal zápasy proti Táborsku a Čáslavi. David Bystroň, který byl po dopingovém trestu připraven restartovat kariéru, ale skrz zranění neodkopal vlastně vůbec nic. David Depetris, obrovská posila argentinského původu, která nezanechala vlastně vůbec žádnou stopu. A samozřejmě Aidin Mahmutovič, sniper par excellence a dlouhodobě možná nejlepší útočník v lize, který nakonec zahříval lavičku a jen střídal, a vedení klubu nikdy nevysvětlilo proč. Jinými slovy: do Olomouce vždycky přijde fotbalová superstar, a to poslední, co o ní čteme, je zpráva v novinách, že přichází. Kde je chyba?

Problém pátý, znechucení fanoušci, kteří už nechodí ani zadarmo

Když se na zápas o všechno vyhlásí vstupné deset korun a stejně přijde v nádherném slunečném odpoledni ubohých pět tisíc lidí, je otázka, jestli vůbec má smysl tady fotbal ještě dělat. Jestli by se tribuny zaplnily, pokud by se za vstup těch deset korun dávalo. A nakonec, jestli za to můžou ti zlí fanoušci, kteří zkrátka nechodí, anebo jestli je chyba jinde. Otázka je to řečnická, ale každý si na ni jistě odpoví sám. V posledních letech jsme zažili velkolepé sigmácké plesy, nebo fotografování týmu na náměstí (a možná ještě někde), ale "rockové hvězdy" potom nestíhaly na hřišti, a fanoušek tohle zkrátka nepromíjí. Ostatně, snižující se početní stavy olomouckého "kotle" mluví za všechno.

Světlo na konci tunelu: Jsou tu lidé, před kterými musíme smeknout,

protože dělají svoji práci dobře, srdcem, rozumí fotbalu a jen by potřebovali více prostoru. Je otázka, jestli jej v současném systému dokáží získat, ale je to na nich. Jsou jimi například trenér brankářů Tomáš Lovásik, který zůstal Olomouci věrný a vypustil by za ni duši; je to Michal Ordoš, který kdyby nebyl na hřišti, byli jsme horší, než Baník Ostrava.

-ms-

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • kameloti inz

       

    •  

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce