jaro_banner_web

bannery-vanoce-1_728x90

Hlavní komunální téma 2018: Rozpočty navrhují sami lidé

Přímé zapojení občanů do rozhodování nejen o části městského rozpočtu je horkou novinkou programů pro letošní komunální volby. Přestože téma vytáhly některé subjekty již dříve, nyní nachází mezi lidmi relevantní odezvu. Ve své podstatě znamená (dílčí) formulaci komunálních témat zdola, nikoli jen od zvolených politiků s "bianco šekem" na čtyři roky. Když pomineme nutné dětské nemoci, jde bezesporu o krok správným směrem.

Participativní rozpočty užívají mimo jiné tři nejbližší hlavní města: Praha, Bratislava, i Varšava. Cesta do regionů ovšem bývá pro novinky delší. Celosvětově napočítáme přibližně 1500 měst, která participativní prvky ve svých rozhodovacích procesech již mají, v České republice se zatím jedná o jednotky obcí, rychle jich ale přibývá. Pro představu se jedná například o Děčín, Českou Lípu, Rumburk, Žďár nad Sázavou nebo jednotlivé městské části napříč Prahou.

Dětská hřiště i záchrana památné lípy
Jaké procento z celkových výdajů obvykle participativní rozpočet zahrnuje? Od desetin procent až po téměř 2,5 procenta v Městské části Praha - Slivenec. Při srovnání je také relevantní brát v potaz počet obyvatel dané obce a zjistit, jaká suma by takto připadala na jednoho obyvatele. Tak například v Říčanech činí velikost participativního rozpočtu téměř 333 Kč na každého obyvatele. Tyto peníze jsou vymezeny čistě na projekty předložené a odhlasované občany daného města. Veškeré rozhodování je tedy v jejich rukou.
V Děčíně probíhají série prezentací a hlasování, ve kterých obyvatelé navrhují konkrétní projekty, které by chtěli ve městě realizovat. V roce 2018 v hlasování uspělo 11 ze 14 navržených projektů. Děčíňané iniciovali například vznik dětského dopravního hřiště, workoutového hřiště nebo záchranu památné lípy, která se nachází blízko silnice a kvůli tomu trpí nedostatkem živin. Potřebu dětského dopravního hřiště obyvatelé Děčína pociťovali především kvůli tomu, že Děčín jako jediné z bývalých okresních měst Ústeckého kraje dopravní hřiště postrádá a disponuje nedobudovaným hřištěm, které by za tímto účel šlo využít. Předpokládané náklady na tento projekt jsou 500 tisíc korun. V celkovém součtu o návrzích hlasovalo přes 1270 lidí, z nichž téměř 780 tak učinilo z vlastní iniciativy, bez výzvy navrhovatele či příbuzných.

Co všechno to obnáší
Obvykle se uvádí, že se participativní rozpočet vyvinul v brazilském Porto Alegre na začátku 80. let 20. století. Porto Alegre získalo mezinárodní uznání za způsob, kterým participaci využilo ke zlepšení správy města a stalo se centrem výzkumu zapojení veřejnosti do procesu rozhodování o veřejných výdajích. Zhruba ve stejné době se participativní rozpočet vyvíjel také v jiných latinskoamerických zemích a začal se pomalu šířit. Během tohoto procesu se přizpůsoboval místním podmínkám, a proto dnes neexistuje jen jedna forma participace. Jako přínosy participativního rozpočtu pro společnost se uvádějí zlepšení demokratického procesu, umožnění zapojení občanů a oživení role místních autorit, místních volených zástupců a občanské společnosti, posiluje důvěru ve veřejné instituce.Taktéž vede ke zvýšení efektivity nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím inovace způsobu, jakým jsou prostředky investovány, jak je monitorováno poskytování služeb, zvýšením dostupnosti informací určených místní vládě a veřejným institucím při plánování služeb. Také posiluje místní komunitu a dobrovolný sektor investováním do služeb významných pro sociálně slabší komunity, čímž přispívá k jejich rozvoji, a to prostřednictvím zvyšování počtu obyvatel zapojených do procesu místní demokracie. Přispívá také k budování místního sociálního kapitálu tvorbou prostorů pro setkávání a přijímání rozhodnutí místních skupin obyvatel.

Nástroj ke změně prioritních oblastí
Akademici i účastníci PR se shodují, že jedním z nejdůležitějších přínosů je prohloubení demokratické správy věcí veřejných, a to prostřednictvím dialogu veřejných institucí a občanů, kteří jsou těmito orgány reprezentováni. Další výhodou je, že participativní rozpočet činí veřejné instituce odpovědnými svým občanům a přispívá k modernizaci veřejné správy. V mnoha případech Latinské Ameriky slouží participativní rozpočet jako nástroj ke změně prioritních oblastí, do nichž plynou prostředky z veřejných rozpočtů a podporuje tak sociální spravedlnost. Z původně pasivních občanů se tak stávají aktivní, plně kompetentní a kriticky uvažující účastníci veřejné správy. PR dává občanům příležitosti ke zlepšení přístupu ke službám, např. zavedení základní kanalizace, vydláždění ulice, zlepšení systému místní dopravy, zřízení či zlepšení fungování zdravotnických a vzdělávacích center. Aktivní účast v rozpočtovém procesu obyvatelům otevírá možnost definovat vlastní priority, a tím mít možnost výrazně zlepšit kvalitu života, a to v relativně krátkém časovém horizontu. Kromě toho mají účastníci možnost kontrolovat a sledovat plnění rozpočtu. PR též stimuluje modernizaci administrativy a promítá se i do procesu strategického plánování obce.

Zkušenosti odjinud...

Ve stále více městech funguje úspěšně participace občanů do zlepšování svého okolí. Jde v podstatě o to, že město a jeho obyvatelé mají obvykle přemíru požadavků, co všechno udělat jinak a co vylepšit. Většinu požadavků však nelze splnit okamžitě. Z tohoto důvodu města zapojená do participace vyčlení část finančních prostředků na projekty, které vymyslí občané. Nápady následně obvykle vloží na web, kde dochází k hlasování veřejností o jednotlivých nápadech (nedávno i v Opavě). Úspěšně se tato participace prokázala například v Děčíně. Jeden nápad byl omezen částkou 500 000 korun a dohromady takto může být podpořen na 10 projektů, ale také mnohem více, pokud nápady budou méně finančně nákladné. Participace má bezesporu neskutečnou výhodu u obyvatel konkrétního města, jelikož vzbudí veřejný zájem o stav města. Vzniknout tak mohou sousedská setkání a ve městech mohou být přednesena různá témata a podněty přímo od občanů.
Co se Děčína týče, přijala nezisková organizace Otevřená společnost o.p.s. celkem 162 nominací. Nutno zde podotknout, že se jedná již o 14. ročník soutěže. Děčín právě v roce 2016 vyhrál hlavní cenu. Město Děčín dlouhodobě prosazuje otevřenost, na webu má rozklikávací rozpočet (má i Olomouc), videozáznamy ze zastupitelstva, včetně podkladů, zápisy z výborů a komisí, v neposlední řadě má město mobilní aplikaci a komunikuje na sociálních sítích. Významným činem byla participace při plánování dálničního přivaděče.
Ze zahraničí je zde možno uvést nespočet od Smart Citizen (connecting data, people, and knowledge to create more engaged communities (Nizozemí), mnohdy vznikají různe spolky a společná sousedství (zahrádkářství apod).

Participativní rozpočty
Příkladem participativního rozpočtu u nás je právě město Děčín. Participativní rozpočet znamená, že se zapojí občané do rozhodování o rozvoji svého města. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích a sousedských setkáních. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak. Společné návrhy se pak předkládají radnici k posouzení z hlediska realizovatelnosti. Následně se pak hlasuje o návrzích. Participativní rozpočet funguje již v cca 1500 městech na světě, z čehož přibližně sto obcí leží za našimi hranicemi - Varšava, Lodž atd.)
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o granty. Smyslem je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa ve kterém žijí a ukázat jim možnosti jejich obce a hlavně jak se na tvoření města podílet. Zároveň tento rozpočet počítá s efektivním nasloucháním svých občanů a konstruktivní komunikací. Nedílnou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích.

Starosta Žďáru nad Sázavou: Hlasování se účastní přibližně 500 lidí z 22 000 obyvatel
Podle starosty Žďáru nad Sázavou, který zavedl rozpočtovou spoluúčast občanů v roce 2016,  se naprostá většina projektů, nichž rozhodli sami lidé, zaměřuje na úpravu veřejných prostor. "Průměrně máme přibližně 10 projektů, které se do rozpočtu každoročně zapojují, hlasování se účastní cca 500 lidí (22 tis. obyvatel) – rostoucí tendence, participativní projekt navazuje na celoměstský projekt Aktivně pro Žďár, řada nápadů se tak do PR dostává díky tomuto komplexnímu projektu zaměřenému na komunikaci s občany přímo v místě, kde žijí. Obecně jsme spokojeni zvažujeme navýšení alokace na 1 milion Kč od roku 2020," říká starosta Žďáru Zdeněk Navrátil. Občany navržené projekty se týkaly konkrétně například vstup do úvozu, realizovalo se nové pítko do Atria, následovala úprava zeleně v parku a také úprava prostoru dětských hřišť ulice Dolní, ulice Palachova.
-vb-

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • navrh web nabah

       

    •  

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce