jaro_banner_web

bannery-vanoce-1_728x90

Olomouc zažívá bobří invazi. Ohlodané stromy jsou už i na Lazcích a v parku

S bobry bojuje Olomouc a celé Litovelské Pomoraví už několik let. Usídlení chráněného živočicha bylo zprvu vnímáno jako atrakce, později začala převažovat negativní stanoviska, dnes bijí vodohospodáři na poplach: díky aktivitě bobrů mohou při povodních přijít veškerá protipovodňová opatření vniveč.

Stromy na fotografii pocházejí z oblasti mezi Stření a Chomoutovem, a zaslal nám je náš čtenář Roman Konrád. Bobr evropský je rozšířený na severní polokouli na říčních a lužních nivách. Do ČR se po svém přechodném vyhubení na přelomu 18. a 19. století začal vracet migrací z Rakouska ve druhé polovině osmdesátých let 20. století. V Česku se vyskytuje v povodí Labe, Moravy, Odry, Dyje a Dunaje. Objevuje se i na Kateřinském potoku, Mži a Křemelné v západních Čechách. V posledních letech se objevil i na Úhlavě a Desné a také v okolí Chebu na přítocích řeky Ohře. Aktuálně se bobři vyskytují i na řece Olšavě v okolí Uherského Brodu. V celé ČR žilo v roce 2008 přes 1000 bobrů, z toho v luzích Litovelského Pomoraví (zejména v Července u Olomouce) podle posledních dostupných statistik asi 300 ks a v oblasti lužních lesů jižní Moravy, od Lednicko-valtického areálu po oboru Soutok, asi 500 ks. Početnost bobrů kvůli absenci přirozených nepřátel a legislativní ochraně stále narůstá, nejvyšší odhady ohledně olomoucké populace v tuto chvíli hovoří až o dvou setch zvířatech, v rámci celého Litovelského Pomoraví pak až o 600 zvířatech.

Návrat bobra do naší přírody není beze škod

Návrat bobrů do české a moravské kulturní krajiny není bez těžkostí. Bobři svou činností zejména narušují protipovodňové nebo rybniční hráze, ucpávají koryta vodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek. Významné a medializované jsou milionové škody v Lednicko - Valtickém areálu i na Dyji v okolí Břeclavi, nyní však začíná být bobr vážným problémem i na Olomoucku. Oplocování nejcennějších ohrožených pozemků se ukazuje jako málo účinné (plotem nelze přehrazovat vodní tok) a individuální ochrana dřevin je esteticky problematická a velmi nákladná. Hráze je nutné obkládat kamennou rovnaninou nebo chránit pevnými stěnami. Roční škody v Jihomoravském kraji přitom mezi léty 20042009 stouply ze 600 000 na pět milionů korun. V některých oblastech s citelnými škodami již žádají majitelé a správci ohrožených staveb a porostů, zatím neúspěšně, o povolení odstřelu nebo jiné účinné formy regulace těchto rychle se šířícících zákonem chráněných hlodavců.

Zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy stanovuje bobra evropského jako jeden z vybraných druhů, u kterého může být uplatněna náhrada škody a to v případě poškození lesního (resp. „trvalého“) porostu nebo škodě na nesklizených polních plodinách. Náhradu jiných typů škod zákon č. 115/2000 Sb. neumožňuje. Náhradu (újmu) za ztížení zemědělského nebo lesnického hospodaření ve smyslu § 58 zákona č. 114/1992 Sb. nelze uplatňovat v případech, kdy jde o škodu způsobenou zvláště chráněným živočichem (škoda vzniklá aktivním působením živočicha). Náhradu újmy lze uplatňovat pouze tehdy, je-li vlastník či nájemce pozemku omezen na zemědělském či lesnickém hospodaření tím, že respektuje ustanovení zákona (zákazy v § 50 zákona č. 114/1992 Sb.) či prováděcího právního předpisu nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě.

-ms-

Pro komerční prezentaci Vaší společnosti jsme připravili rychlý a jednoduchý postup pro tištěnou i online verzi Večerníku.

komercni_zona

    • navrh web nabah

       

    •  

 

dot

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. RozumímVíce