Olomoucká pravoslavná církev odvolala svého duchovního správce. Věřící se vzbouřili

V neděli 2. července po bohoslužbě bylo vikárním biskupem Izaiášem (občanským jménem Igor Slaninka) zcela nepředvídaně sděleno odvolání duchovního správce katedrálního pravoslavného chrámu otce Petra Nováka. Důvody odvolání shledali věřící jako nepravdivé nebo nepodstatné a proto proti tomuto odvolání sepsali stanovisko o nesouhlasu s tímto odvoláním (petici) určené arcibiskupovi olomoucko-brněnskému Simeonovi, které podepsalo 196 osob.

Kopie bude zaslána též metropolitovi Rastislavovi do Prešova (nejvyššímu představiteli Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku). Věřící považují odvolání za nespravedlivé vzhledem k celkové práci otce Petra, kterou pro Pravoslavnou církev vykonal. V případě neřešení jsou věřící odhodláni poslat stížnost i vysoké autoritě světové Pravoslavné církve patriarchovi Bartolomějovi do Konstantinopole (dnešní Istanbul). Farní rada poslala několik stížností na různé instituce.

Otec Petr Novák sloužil v katedrálním chrámu v Olomouci 25 let, je známou osobou v církevních kruzích a na veřejnosti. Mnozí občané Olomouce mohli vidět jeho činnost zvláště při akci Noc kostelů, zasadil se o rekonstrukci památníku jugoslávských vojáků v Bezručových sadech a v mnoha dalších akcích v Olomouci. Otec Petr s rodinou se musel vystěhovat ze svého bytu v rezidenci na Masarykově třídě. Vystěhování otce Petra je též existenční otázkou, protože jeho žena je v Olomouci zaměstnána. Pravoslavná církev má velký nárůst věřících vlivem přistěhování Ukrajinců a dalších pravoslavných národů a návštěvnost chrámu v době působení otce Petra byla v poslední době asi 40 - 60 věřících na nedělní bohoslužbě a asi 200 aktivních věřících v Olomouci. Pozoruji osobně tento nárůst rok od roku.

Změny v Pravoslavné církvi v Čechách a na Moravě nastaly po obdržení církevních restitucí a pravděpodobně v závislosti na nich. Metropolita Kryštof se vzal funkce po mediálních kampaních proti němu vedených v r. 2015. Arcibiskup Simeon na Moravě poté odvolal ze služby 7 kněží a 4 řádové sestry, v podstatě byly rozvráceny farní kolektivy ve Zlíně, v Ostravě, v Hodoníně, ve Znojmě a dalších, protože větší část věřících odešla s původními faráři, kteří nyní slouží mimo chrám v soukromí. V podstatě to vše vypadá jako postupné získávání moci nad farnostmi, aby bylo možno uplatnit restituční náhrady přes kněze a Farní rady oddané novému vedení a sloužící jejich zájmům. Tyto cíle lze ovšem zatím jen těžko dokázat. Také otec Petr odmítal využít peněz z restitucí na opravy a rozšiřování církevních staveb. Pravoslavná církevní obec prakticky restituce na opravy nepotřebovala, zatím vždy dokázala nutné náklady krýt ze sbírek. Jinak je Farní rada odhodlána na svých stanoviscích trvat.

Celý systém přidělování státních peněz z restitucí je nedomyšlený, protože v principu činí církevní establishment na věřících nezávislý. Establishment tedy věřící nepotřebuje ke svému životu, avšak stát, přestože peníze poskytuje, kontrolu nad finančními prostředky ztratil. Peníze jsou dávány do rukou osobám, které se v pozicích zabetonovaly a nikdo s nimi nepohne, dokud se restituce nevytunelují. Představme si tuto metodu (už vícekrát použitou): Establishment propustí z pracovního poměru kněze (nyní už to je na Moravě 7 kněží) nebo je přeloží někam na venkov, tím zastraší ostatní kněze. Potom se nechají tyto nadřízené osoby na zmanipulovaném sněmu znovu zvolit (aklamací, tak aby se vidělo, kdo jak hlasuje) těmi, které si vybrali a zastrašili. Nepřipomíná to snad minulý režim? A věřící? Ti buď odejdou s vyloučeným knězem, který slouží potom zadarmo někde v ústraní, a zůstanou ti, kterým je to jedno, nebo, a to je otázka Olomouce, se budou bránit. Ale nezapomeňme, že establishment má mnoho možností jak volbu Farní rady zmanipulovat, může nastrčit si svoje lidi a bude tvrdit, že to je ta správná Farní rada, nebo (což se stalo v Praze) na shromáždění věřících, kde se rada volí, pustí jen svoje lidi. Je to sice proti Ústavě církve, ale nikde není odvolání, v církvi není nadřízená osoba s dostatečnými výkonnými pravomocemi, která by se tomu postavila, a zahraniční osoby nemohou zasahovat do personální politiky v ČR (metropolita sídlící na Slovensku pouze zachránil kněze od zrušení kněžství, zrušení jejich platů a odvolání z farností však nemůže ovlivnit). Stát hází peníze do černé díry lidem, kteří nedodržují pravidla vlastní církve a vyřadili z rozhodování věřící, kteří ze svých peněz kdysi církevní stavby postavili. Nekontrolovaná moc se vždy zneužije a toto moje tvrzení není ani tak o osobách jako o systému, který umožňuje zase další tunel.

Protože se nás všech věřících záležitosti uvnitř církve dotýkají a vzhledem k veřejným prostředkům z restitucí by to mělo zajímat i veřejnost.

Ing. Vlastimil Podracký