Dopis čtenářky: Chtěla bych vám napsat svůj životní příběh...

Chtěla bych Vám napsat svůj životní příběh. Jak jsem se dostala do politiky a jak do své vyvolené strany. Koho by taky bavilo furt se hrabat v odpadcích v Hloučele. A doufám, že můj příběh bude krásnou inspirací pro celou řadu dalších něžných ambiciózních žen, a všem jim chci říct: Když něco opravdu moc chcete, dokážete to! A Já jsem to dokázala, určitě ano.

Byla jsem mladá, život před sebou. Komu by se chtělo hnít jako poslední z posledních, zvlášť tedy pokud má člověk Ambice. Tak jsem začala snít svůj Prostějovský sen. Aby se vám totiž sny plnily, nemusíme mluvit rovnou o "americkém snu": Spousta se toho dá dokázat i tady, doma! A tak jsem se namísto do Nového Yorku vydala do Jevíčka. Jen s batůžkem, sama samička. Bez peněz.

Tam se na mě usmálo štěstí a já vydělala doopravdy balík. Pracovala jsem jako pokojská, protože mi ale kamarádky ze školy nevěřily, občas jsem jim řekla, že dělám au-pair. Svým druhým "rodičům" na penzionu (byli moc Prima) jsem byla natolik vděčná, že jsem se sem ráda a často vracela, několikeré prázdniny, a pokaždé rovnou dva turnusy. Měli jsme spolu nádherný vztah - a já jsem z vděku k péči, kterou mi poskytli, ubohé dívce z venkova, každý svoje děcko pojmenovala po nich.

Když jsem byla v balíku, a práce pokojské mi opravdu vynesla, vrátila jsem se do svého okresního města, a hnedka šup do první politické strany. Už tam na mě čekali. Celým svým srdcem jsem se vrhla do práce pro bezdomovce, trpící a opuštěné, a taky jsem využila znalosti, které jsem načerpala jako pokojská (vaření polívek, třeba). Rozlévala jsem je lidem bez domova od takového pultíku, který zlí jazykové nazvali Pult Osobnosti. A ano, možná i díky tomu jsem získala vše, co jsem si jako malá přála - především nehynoucí obdiv všeho občanstva.

Chci proto vzkázat všem čtenářkám, aby se od svých snů nenechaly odradit a šly si za nimi! Všechny ty dílčí kroky, které vedly k úspěchu, všechny ty neprospané noci, všichni ti vděční hosté penzionu a praktická realizace Maslowovy pyramidy potřeb mi dávají energii - jít dál!

Vlastimil Blaťák

Autor upozorňuje, že všechny osoby v tomto fejetonu jsou smyšlené a jakákoli podobnost se skutečností je jen náhodná.