Na slovíčko: Durchschlag a Metterschlag...

Někdy kolem roku 1993 jsme měli s klukama takovou úžasnou zábavu: pramenila z dobových reálií, a zkrátka jsme přišli na to, že když v hospodě mluvíme německy, koná obsluha rychleji a vstřícněji. Mělo to jednu vadu: skoro vůbec jsme neuměli německy. Tak jsme přišli do knajpy a velkopansky jsme si pseudoněmecky objednali dvakrát Durchschlag und einmal ein Metterschlag.

Servírka, která neuměla německy už vůbec, zrudla, odsouhlasila objednávku, a šla se dozadu poradit. Za pět minut vyšel nejistý majitel, který znal německy jen o fous líp. Guten Tag, pánové, copak to bude? Po krátkém slovním pingpongu, že už máme objednáno, jsem nakonec přeci jen zopakoval, že chci dvakrát Durchschlag a jednou Metterschlag; hostinský jen nasucho polkl, bylo vidět, jak se potí, a šel někam telefonovat.  Jenže ani na druhém konci drátu mu nikdo nebyl schopen poradit, co to vlastně chceme. Scénku jsme s obrovskou úspěšností opakovali v několika restauracích, bavili jsme se úžasně a neznali jsme dosud, co jsou boží mlýny. Jednoho dne jsme si takhle znovu vyrazili dát si naše obvyklé menu, jenže oni už tam na nás čekali: hostinský přišel k našemu stolu s asi metr a půl velikým baskervilem, a suše pravil: Pánové, tento mazlíček se jmenuje Durchschlag, a můžete ho mít i dvakrát. Takže bych vás žádal, abyste tady vodsáď Metterschlag, tak rychle, jak to jen dovedete! - musím říci, že jsme své odhalení a porážku přijali důstojně  a s noblesou, a snad nás to ctilo. Proč to píšu: v povolebním sněmovním a předvolebním prezidentském zmatku stojí za pozornost zamyslet se nad tím, co kteří politikové slibují a prosazují, a co schovávají za slova a pojmy, kterým všichni předstíráme, že přece dokonale rozumíme, ale není tomu tak. Člověk se totiž nesmí ostýchat se zeptat, když něčemu nerozumí.
A kéž i oni jednoho dne nesou svoji porážku a svoje odhalení s noblesou.
Vlastimil Blaťák