ROZHOVOR S KASTELÁNEM Dominik Fadrný: Na hradě je neustále co zvelebovat

Na Státním hradě Šternberk se chystá významná novinka. Už 22. května se zde veřejnosti poprvé otevře zcela nový prohlídkový okruh, který návštěvníkům nabídne další, zcela nový pohled do historie. Slavnostní uvedení se uskuteční o den dříve za účasti zástupců Národního památkového ústavu. Druhé patro hradu, které donedávna představovalo návštěvníkům sbírkové předměty z tzv. svozových hradů a zámků v okolí, se nyní mění na pokoje, dříve sloužící posledním majitelům Šternberka.

Za proměnou hradu stojí mimo jiné kastelán Dominik Fadrný, který vede správu památky od roku 2024. Vystudovaný pedagog a politolog přišel na hrad Šternberk po více než deseti letech působení na zámku v Lysicích a rychle si získal vztah jak k samotnému objektu, tak k jeho návštěvníkům. Není výjimkou, že ho lidé potkají nejen při odborném výkladu, ale i v pokladně – právě přímý kontakt s veřejností považuje za důležitou součást své práce. O tom, co nový okruh přinese a jaké další plány se hradu rýsují, bude následující rozhovor.

Pane kasteláne, co se nyní děje na hradě Šternberk?

Na hradě Šternberk již od 1. 3. začala návštěvnická sezona, a tudíž jsou v plném proudu doprovodné akce, svatby, soukromé pronájmy, ale samozřejmě také i nutné opravy. Nyní se s mými kolegy intenzivně věnujeme dokončení rozsáhlé reinstalace, která byla nezbytná pro dotvoření autentických prostor a je realizovaná po dlouhých 25 letech. Od 1. 3. si mohou návštěvníci prohlédnout upravené místnosti na prvním základním okruhu „Knížecí sídlo“, kde se hrad představuje jako reprezentační a soukromé sídlo knížete Jana II. z Lichtenštejna. Návštěvníci zavítají do interiérů prvního patra hradu, který byl na přelomu 19. a 20. století upraven na pohodlné aristokratické sídlo vybavené moderními technickými vymoženostmi své doby, včetně osobního a jídelního výtahu či moderní kuchyně. Trasa provede návštěvníky gotickou kaplí, monumentálním Rytířským sálem se vzácnými koženými tapetami či Vizitkovým sálem. Součástí prohlídky jsou také soukromé pokoje knížete Jana II. – salon, pracovna a ložnice, nesmím také zapomenout zmínit, že na závěr pak všechny čeká sestup do hradní kuchyně, která je dodnes provozuschopná.

Zmínil jste rozsáhlou novou instalaci. Na co se tedy mohou návštěvníci těšit?

Dne 22. května od 10 hodin se návštěvníkům otevře i druhá trasa s názvem „Rodinný hrad“. Nově upravené prostory druhého patra přiblíží každodenní život poslední generace Lichtenštejnů, která na hradě žila mezi lety 1936 až 1945. Díky této reinstalaci se druhé patro promění v živoucí obraz skutečně obývaného rodinného sídla. Návštěvníci se seznámí s rodinou Jana Františka z Lichtenštejna a Karoliny Ledebourové, kteří spolu měli čtyři děti. Součástí prohlídky budou dětské pokoje, pokoj vychovatelky, manželská ložnice, oblékárna či pánský klub. Nová instalace připomene také letní pobyty knížete Jana II. ve formě apartmánu, který bude zahrnovat salon, ložnici a koupelnu. Návštěvníci se mohou těšit i na lovecké trofeje a rodinné fotografie z Evropy a Afriky.

Můžete nám popsat, jak vypadaly prohlídkové okruhy doposud a jak budou vypadat nyní?

Prohlídkové trasy do dnešního dne sice reflektovaly sbírky Jana II. z Lichtenštejna a svozové sbírky z ostatních objektů v okolí, ale nijak neodrážely historickou realitu života posledních majitelů, tedy Lichtenštejnů. Koncepce tras byla spíše muzeálního charakteru, která je dnes, dle mého názoru, již zastaralá. Společně s oddělením prezentace, instalací a expozic Územní památkové správy NPÚ v Kroměříži jsme se snažili navrátit místnostem jejich autenticitu a přiblížit se tak již zmiňované historické realitě.

Vycházeli jste při přípravě nové podoby i z nějakých archivních materiálů?

Při reinstalaci jsme vycházeli především z dochovaných inventářů, které jsou datované do 20. let minulého století – tedy právě do doby Jana II. z Lichtenštejna. Tyto inventáře obsahují názvy místností a podrobný popis, co se v místnostech nacházelo. Z těchto materiálů jsme vycházeli především v prvním hradním patře – na trase „Knížecí sídlo“. Ze stejného období se nám taktéž dochovaly inventáře vztahující se ke druhému patru, nicméně neodráží dobu, kdy na hradě žila rodina Jana Františka z Lichtenštejna. V úvahu jsme tak vzali již zmiňované inventáře z 20. let (za Jana II. z Lichtenštejna), dispoziční rozmístění druhého patra a také jsme se opřeli o další historické materiály ze Zemského archivu v Opavě a spisy uložené na hradě Šternberk a snažili se navrátit druhému patru jeho původní využití. Při tomto podrobném studiu historických pramenů jsme získali i rodinné fotografie, které tak můžeme prezentovat přímo na nových trasách a které se vztahují k osobě Jana II. z Lichtenštejna i rodině Jana Františka z Lichtenštejna.

Přibyly v expozicích i nějaké nové, dosud nevystavené sbírkové předměty?

Při reinstalaci jsme pracovali jednak s dosavadním mobiliářem, který se nacházel na hradě Šternberk, ale také i s nově vypůjčenými obrazy ze Státního zámku Mnichovo Hradiště. Jedná se o soubor obrazů vztahující se k rodině Jana Františka z Lichtenštejna. Mimo jiné byly vypůjčeny i dětské postele ze zámku Lešná u Zlína. Tyto předměty tak doplnily druhý prohlídkový okruh a přidaly mu na autenticitě.

Chápu to dobře, že charakter místností bude nově bližší jejich původnímu účelu z lichtenštejnských dob. Budete také více přibližovat osudy lidí, kteří je obývali?

Přesně tak, v samotném sylabu k trasám se půjde i po příběhu. V prvním patře se bude připomínat odkaz Jana II. z Lichtenštejna a ve druhém patře pak rodina Jana Františka. Chtěli jsme docílit toho, aby hrad působil zabydleně a nebyl strohý a uniformní.

Když dochází k přípravě nové prohlídkové trasy, v čem přesně spočívá práce kastelána a dalších zaměstnanců?

Role kastelána je koordinace jednotlivých prací, konzultace a diskuse s oddělením prezentace, instalací a expozic, sumarizace dobových fotografií, nákupy potřebného materiálu nebo samotná pomoc při realizaci. Ve zkratce jde o to, aby vše mělo hladký průběh a mohli jsme se ctí odprezentovat naši práci. Hrad Šternberk má poměrně malý zaměstnanecký tým, tím pádem většina zaměstnanců je ochotna zastat více pozic najednou a tak to má být. Skoro všichni se podíleli na samotné realizaci, ať už to bylo stěhování nábytku, věšení obrazů, šití látkových doplňků, leštění parket či různé další pomocné práce.

Co je podle vás na Šternberku největším lákadlem? Co návštěvníky nejčastěji překvapí?

Dle mého názoru je to bohatý soubor mobiliáře z doby Jana II. z Lichtenštejna. Dále technické vymoženosti, jako je osobní výtah, který byl poháněn elektromotorem, nebo hradní kuchyně, jež je provozuschopná. Nesmím opomenout soubor 13 zrestaurovaných kachlových kamen ze 17. až 19. století.

V České televizi nyní běží upoutávka na jeden z dílů pořadu Skryté skvosty, který má pojednávat právě o Šternberku. Víte už, kdy se bude vysílat?

Ano, datum již známe. Pořad Skryté skvosty s dílem o hradu Šternberk by se měl vysílat 28. 5. 2025 od 21 hodin na ČT2.

Ale pojďme ještě k vám. Jak se vám líbí být hradním pánem na Šternberku?

Ač zní toto pojmenování velice vzletně, jde spíše o manažerskou pozici, kdy zastáváte řadu úkonů. Jsem velice vděčný za příležitost být kastelánem na hradě Šternberk a pečovat o něj, jak nejlépe dovedu. V rámci návštěvnického provozu se snažíme každý rok o zařazení nových akcí, nyní finišujeme s reinstalací. Snažíme se hrad postupně opravovat, restaurovat mobiliář a mít samé spokojené návštěvníky.

Je vůbec na hradě ještě co objevovat nebo zvelebovat?

Na hradě je neustále co zvelebovat. Momentálně dokončujeme projektovou dokumentaci na opravu lesovny, což je budova v hradním parku. Příští rok bychom chtěli započít s opravou venkovního schodiště vedoucího přímo do paláce. V brzké budoucnosti nás určitě nemine ani oprava fasády na vnitřním nádvoří. To jsou momentálně tři největší akce, kterým bychom se na správě objektu chtěli věnovat. Z těch drobnějších oprav pokračujeme v restaurátorských pracích na oknech, dveřích, vitrážích či mobiliáři.