Dnes:2°C

Zítra:13°C

Středa 24.2. Matěj
Menu

Chceme Prostějovu vrátit důležitou památku, říká Tomáš Jelínek z židovské nadace

Chceme Prostějovu vrátit důležitou památku, říká Tomáš Jelínek z židovské nadace

05. 08. 2016 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Město Prostějov vydává ke kauze obnovy starého židovského hřbitova několik prohlášení týdně. Hanácký Večerník proto k rozhovoru oslovil druhou stranu – pana Tomáše Jelínka z americké nadace, která o obnovu hřbitova usiluje. Zeptali jsme se, o co vlastně celou dobu usiluje, jak se mu s vedením Prostějova vyjednává a co říká na výroky náměstka prostějovské primátorky Pavla Smetany.

Kolem plochy bývalého židovského hřbitova v Prostějově je neustále živo. Americká nadace s městem několik let jedná o navrácení některých náhrobků na plochu okolo Reálného gymnázia, nyní Ministerstvo kultury rozhodlo, že bývalý židovský hřbitov je kulturní památkou. Radnice s obnovou židovského hřbitova dříve souhlasila, dnes nesouhlasí, rozhodnutí Ministerstva chtěla respektovat, nyní se proti němu odvolala. Jednání se zástupci Federace židovských obcí stále probíhá.

 

Vy prosazujete obnovu židovského hřbitova. Co si mám pod tím konkrétně představit?

Za židovského hřbitova - před r. 1940Každý, kdo se podívá na historické fotografie, tak pochopí, že obnovit hřbitov nelze, proto mluvím o duchovní a fyzické rehabilitaci tohoto místa, kde jsou dodnes ostatky téměř dvou tisíc prostějovských židů. Místo posledního odpočinku lidských bytostí má v českém kulturním prostředí přirozenou morální i právní ochranu, ale z tohoto hřbitova byly za německé okupace vytrhány náhrobky. Po válce přestalo toto místo být vedeno jako hřbitov i po formální stránce. Naší snahou je vrátit městu, kdysi přezívanému Hanácký Jeruzalém, důležitou památku, jež má zároveň zásadní náboženskou hodnou pro židovskou komunitu.

Radnice před časem zveřejnila vizualizace vašeho návrhu na obnovu takovou, že by kolem byl plot a vzhled lokality by se zásadně změnil. Trváte stále na tomto návrhu?

Nevím přesně, jakou vizualizaci myslíte, ale náš návrh je založen na několika jednoduchých principech. Lidé musí vědět, kde je plocha starého hřbitova, kde šlapou po ostatcích, proto jsme ji navrhli vymezit živým plotem o výšce asi 90 cm. Na hřbitov lidé chodí rozjímat, modlit se, uctít své příbuzné nebo se podívat na nějakou kulturní zajímavost. Neparkují na hrobech auta nebo na nich nevenčí psy. Proto je součástí návrhu i přeložení parkoviště a příjezdové cesty ke škole, což je vše technicky řešitelné, pokud existuje minimální ochota věci řešit. Dalším principem je navrácení nalezených náhrobků do areálu hřbitova buď na konkrétní místo pohřbeného, nebo v případě úlomků do zídky na okraji hřbitova. Třetím principem je přeložení chodníků či jejich vedení lehce nad terénem hřbitova.

Když je řeč o navrácení židovských náhrobků do prostor bývalého židovského hřbitova, kolik takových náhrobků již máte?

Ze židovského hřbitova - před r. 1940Máme zatím pouze dva celé náhrobky. A jeden rozlomený na dvě půlky, který by šel asi rekonstruovat. Pokud bych byl velký optimista, tak bychom do budoucna mohli mít pár desítek téměř celých náhrobků. Úlomků je naprostá většina. Zatím jsme to nepočítali, ale může jít až o dvě stovky kamenů od těch drobných kolem 15 cm do těch metrových. Lidé se na některé exempláře mohou podívat na výstavě „Zaniklá zahrada života“ ve Špalíčku.

Odpůrci namítají, že obnova hřbitova velmi naruší funkčnost lokality, kde dnes funguje velká škola, jídelna a kde je obytná čtvrť. Je to podle Vás relevantní námitka?

Obecně jde o směs relevantních argumentů a věcí, které mají jen zastřít nevůli zabývat se nápravou historických křivd. Některé politiky obtěžuje i náboženský aspekt celého projektu. Pokud bude auto ke škole zajíždět z Tylovy ulice a ne ze Studentské, tak nelze mluvit o narušení funkčnosti lokality. Bezpečnost a provoz školy je samozřejmě velmi důležité téma a již loni jsme pro našeho architekta dostali od města potřebné podklady, které zapracoval do návrhu, ale debata, aby vše vyhovovalo technickým předpisům, bude muset proběhnout. Funkčnost lokality by se asi zásadně proměnila jen pro pejskaře. Jinak je to téma pro stavaře, jak vše řádné vyřešit.

Jak s Vámi od začátku jedná prostějovská radnice?

Až do prosince loňského roku jsem si myslel, že celý projekt bude ukázka toho, jak město a židovská komunita dokáží společně napravit zločin z doby nacismu a ignoranci z období komunismu. Podařilo se nám najít několik zajímavých náhrobků a zpráva o projektu zaujala světová média v nebývalém rozsahu. Ozvali se potomci pochovaných. Financování rehabilitace hřbitova by šlo z dobročinné organizace rabína Kestenbauma. Dokonce město rozhodlo, že nebude stavět kruhovou křižovatku na rohu Studentské a Tylovy, aby nezasahovala do plochy hřbitova. Situace se diametrálně změnila po nástupu nové primátorky, která prohlásila, že je oproti svému předchůdci ateistka. Má proto na věc jiný pohled. Po lednové schůzce jsem dostal dopis, že je projekt rehabilitace pro město nepřijatelný, že současný stav vyhovuje představám o pietě. Radnice zabouchla dveře a politici byli následně rozzlobeni, že jsme si dovolili o věci mluvit s médii. Nereagovali třeba ani na návrh uspořádat o projektu debatu s veřejností či zastupiteli.

Náměstek primátorky Pavel Smetana řekl v květnu pro Prostějovský deník, že na místě okolo Reálného gymnázia již nejsou žádné ostatky, což je zjevná hloupost. Co na takové řeči říkáte – štve Vás to, nebo je to spíše úsměvné?

Obecně mi nevadí, že někdo o historických reáliích tvrdí něco konfrontačního. U náměstka Smetany je mi líto, že mi neodpověděl, na základě jakých důkazů toto tvrdí, protože jsem mu hned ten den, kdy to bylo publikováno, poslal mail. Osobně se výzkumu historie hřbitova věnuji od roku 2014 a člověk vždy může něco přehlédnout. Je jisté, že hroby byly porušeny stavebními zásahy, ale ostatky 1924 lidí nemohly zmizet neznámo kam ani za komunismu.

Plocha bývalého hřbitova byla prohlášena kulturní památkou. Co z toho plyne v praxi?

Rozhodnutí je zatím nepravomocné, protože se město oproti svému původnímu ujišťování, že bude rozhodnutí ministerstva respektovat, odvolalo. Pokud by byla plocha hřbitova prohlášena za památku, pak by se veškeré stavební úpravy musely též dělat navíc i se souhlasem památkářů. Památkáři by se např. vyjadřovali k podobě projektu rehabilitace hřbitova. Město jako majitel by zase mělo nárok na dotace ze státního rozpočtu na péči o památku.

Děkuji za rozhovor.

 

-jač-

Foto: archiv Tomáše Jelínka, zemský archiv Opava

Další články