Zde může být vaše reklama.

Arcibiskupský palác nově nabízí vstupenky také online

Arcibiskupský palác nově nabízí vstupenky také online

foto: Archiv redakce

30. 07. 2020 - 12:00

Olomoucký Arcibiskupský palác má nový web. Kromě přehlednějších informací, kdy se návštěvníci dozví něco o největší palácové budově ve městě, nabízí web nově možnost zakoupení vstupenek na prohlídky paláce online.

„Impulsem ke spuštění stránek byla jednak snaha dát stávající webové prezentaci modernější kabát. Zároveň využíváme toho, že arcibiskupství se počátkem roku ujalo správy zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži a snaží se prezentaci všech objektů sjednotit. A konečně chceme návštěvníkům nabídnout lepší servis: mimo jiné tak na novém webu spouštíme online prodej vstupenek na prohlídkové okruhy,“ říká Martin Kučera, vedoucí arcidiecézního Centra pro kulturu, které v paláci zajišťuje turistický provoz. Průvodcovskou službu i v letošním roce finančně podporuje Statutární město Olomouc.

Arcibiskupský palác v Olomouci, významný příklad barokní palácové architektury na Moravě, je nejen živým sídlem olomouckých arcibiskupů a dalších lidí podílejících se na denním životě církve, ale také místem, kudy kráčely dějiny a známé osobnosti – roku 1805 se tu před bitvou u Slavkova radili ruský car Alexandr a rakouský císař František a v roce 1848 zde abdikoval rakouský císař Ferdinand a na trůn nastoupil jeho synovec František Josef I. Reprezentační místnosti však hostily i mnohé další: císařovnu Marii Terezii, papeže sv. Jana Pavla II. nebo prezidenty T. G. Masaryka, E. Beneše, V. Havla, V. Klause a M. Zemana. Právě tyto sály také tvoří hlavní část prohlídkového okruhu zpřístupněného veřejnosti.

Původní renesanční palác začal v místě dnešní rezidence stavět biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století a v díle pak pokračovali jeho nástupci. Třicetiletá válka a také požár v roce 1661 ovšem budovu vážně poškodily a biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu proto nechal rezidenci v letech 1664–1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. Dnešní podobu pak objekt získal během přestavby po požáru na počátku 20. století.

Další články