Dnes:17°C

Zítra:23°C

Sobota 25.9. Zlata
Menu

Historie olomouckých staveb: Jezuitská kolej

Historie olomouckých staveb: Jezuitská kolej

foto: Lukáš Blokša

24. 07. 2021 - 18:54

Olomouc jako historické město nabízí návštěvníkům i obyvatelům obrovské množství příběhů a pohledů zpět do historie. Nejinak je tomu u historických budov, které se v hanácké metropoli nacházejí. Pojďte se spolu s námi podívat do historie některých z nich.

Díl 15.: Jezuitská kolej

Olomoucká Jezuitská kolej byla školou, která představovala předchůdkyni dnešní Univerzity Palackého. Součást školy tvořily budova koleje na náměstí Republiky, kostel Panny Marie Sněžné, školní budova, konvikt, na které byli ubytovaní studenti a jehož součástí je kaple Božího Těla a seminář svatého Františka Xaverského. Všechny tyto budovy jsou dnes chráněné jako kulturní památka České republiky.

Vznik koleje se pojí s rokem 1565. 8. března si olomoucká kapitula zvolila nového biskupa Viléma Prusinovského, který musel slíbit, že ve města zřídí kněžský seminář. Během následujícího roku povolal do Olomouce členy jezuitského řádu, kteří zde založili jezuitskou kolej a od biskupa získali kostel svatého Františka s minoritským klášterem. Navíc je biskup také v rámci možností podporoval finančně.

V rámci Jezuitské koleje postupně vzniklo gymnázium, akademie s právem udělovat univerzitní hodnosti, kněžský seminář i seminář svatého Františka Xaverského. Ten byl určený pro nemajetné studenty. Úplně prvním rektorem se stal Hurtado Pérez ze Španělska.

V roce 1572 byl otráven biskup Prusinovský, jeho nástupcem se stal Jan Grodecký. A tomu se od císaře Maxmiliána II. podařilo 22. prosince 1573 získat pro školu oprávnění udělovat univerzitní tituly, čímž došlo k povýšení jezuitské koleje na plnohodnotnou vysokou školu.

Hned po založení probíhala na koleji výuka bohosloví, následně přibyly filozofie, právo a medicína. Významnou roli sehrála univerzita v roce 1578, kdy z vůle papeže došlo ke zřízení zvláštního papežského semináře. Sféra působnosti univerzity tak zahrnovala kromě Moravy také Slezsko, Polsko, Maďarsko, Rakouské země, Německo, Skandinávii a východní Evropu. Mimo jiné i kvůli tomuto kolegiu se do Olomouce později vydala švédská vojska. 

Vliv jezuitů postupně narůstal. V roce 1582 se biskupu Stanislavovi Pavlovskému spolu s jezuity podařilo zařídit uzavření protestantské školy v Olomouci, když bylo poraženo české stavovské povstání, získali jezuité v roce 1622 výhradní právo na vzdělávání v Českých zemích.

Na univerzitě mezitím došlo k první promoci doktorů teologie, v roce 1596. O rok později byl mezi imatrikulovanými také Jan Sarkander, první z dlouhé řady významných duchovních absolventů olomoucké univerzity. Zajímavé je, že už v roce 1723 vznikl seznam absolventů, ve kterém se nacházelo 8 mučedníků, 14 arcibiskupů a 52 kanovníků kapituly.

K částečnému nalomení jasné nadvlády jezuitů a teologů nad univerzitou došlo poprvé v roce 1679, kdy vznikla právnický profesura, důležitým pak byl rok 1766, kdy se rektorem stal profesor práva Johann Heinrich Bösenselle, který byl světským představitelem moci.

 
Už čtyři roky předtím bylo zakázáno používat v názvu univerzity přívlastek Tovaryšstvo Ježíšovo. Definitivní tečku za působením jezuitů na univerzitě v Olomouci napsal rok 1773, kdy řád jako takový zrušil papež Kliment XIV.

Další články