Neděle 5.7. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Menu

Terezskou bránou z Olomouce až do Vídně

Terezskou bránou z Olomouce až do Vídně

foto: Lukáš Blokša

09. 02. 2020 - 09:00

Bránou nacházející se na Palachově náměstí v centru Olomouce, která nese jméno Terezská, projdou denně tisíce lidí. Většina z nich ale nejspíš netuší, kolik historie v sobě tato samostatně stojící barokně-klasicistní brána má.

Terezská brána, která je od roku 1958 chráněná jako památkový objekt městské pámátkové rezervace Olomouc, byla v minulosti součástí západní strany pevnostního systému kolem Olomouce. Její historie sahá až do padesátých let osmnáctého století, kdy vznikla podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine a dostala jméno na počest návštěvy Marie Terezie, která město navštívila 9. září 1754.

Svým významem byla tato brána tou nejvýznamnější, protože cesta z ní směřovala k Brno a dále na Vídeň, která tehdy byla hlavním městem císařství. Terezskou bránu dělníci postavili uprostřed dvou starších bran, které tvořily vnitřní obranný systém města. V minulosti bránou vedlo přemostění přes dnes již neexistující Mlýnský potok. Kromě toho vedle mostem dlouhý dřevěný most přes hradební příkop a snížený terén, to vše v délce zhruba 75 metrů. Kolem mostu se nacházel systém příkopů, které se kdykoliv daly zatopit vodou.
 

O bráně

Terezská brána je postavena jako antický triumfální oblouk, završený trojúhelníkovým štítem, zdobeným reliéfem císařského orla. Cihlová brána má fasádu z pískovcových kamenů, střecha je pokrytá jílovým mazem s trávníkovým drnem. Původně měla brána tři vstupní otvory, uprostřed hlavní pro povozy a dva menší pro pěší a vojenskou stráž. Bohatá výzdoba průčelí z pískovce se symbolikou vojenské zbroje a trofejí je doplněna nápisem (ve směru do parku) umístěným ve vlysu pod římsou, který je proveden z kovových písmen a zní: „MDCCLIII – M. THERESIA – D.G.R.I.G.H.B.R.“ 
 
 
Jako jediná přežila závěr devatenáctého století, kdy došlo ke stržení celé řady bran olomoucké pevnosti, i když i o jejím zničení se diskutovalo. Proti stržení se postavil mimo jiné stavitel a urbanista Camillo Sitte, z jehož pera pochází návrh urbanistického plánu Olomouce z přelomu století. Místo zničení se tak hradba dočkala v roce 1898 opravy za 600 rakouských korun.

Už patnáct let předtím, v roce 1883, přestala brána sloužit pro pravidelnou dopravu. Brána stojí na původním místě, po stranách dodnes zůstaly zachovány zbytky cihlových městských hradeb. Od roku 1943, kdy byl branou vyprojektován podélný průchod, je součástí komunikace pro pěší.

Kompletní rekonstrukce se naposledy dočkala v roce 2009, v roce 2016 pak na olomouckém magistrátu vznikl plán na dobudování padacího mostu k bráně a vodního příkopu.

0 komentářů

Další články