Z historie olomouckých čtvrtí: Nové Sady

Facebook
Messenger
Twitter
E-mail

17. 05. 2020 - 15:00

Když v roce 1919 vznikla Velká Olomouc, přičlenilo se k historickému městu jedenáct okolních vesnic a dvě menší města. Právě tehdy získala Olomouc základ svého dnešního půdorysu. Z dřívějších měst a vesnic se staly městské čtvrti, další a vzdálenější obce se pak připojily v průběhu minulého století. Jejich dějiny jsou v porovnání s centrem Olomouce ohraničeným původními hradbami poněkud opomíjené, ale rozhodně stojí za pozornost. Vydejte s námi do historie olomouckých městských částí.

Díl 15.: Nové Sady

Výjimečné v rámci Olomouce jsou Nové Sady už tím, že jako jedna z mála městských částí zná přesný rok svého vzniku. Došlo k němu v roce 1314, kdy osadu s názvem Newsdorf (Nová Ves) založilo královské město Olomouc. Pozemky na pravém břehu řeky Moravy mu k tomuto účelu daroval král Jan Lucemburský. Název se patrně proto brzy změnil na Neustift (německé sloveso stiften - darovat), česky Novosady, a tak to vydrželo až do 20. století.

Němečtí kolonisté oproti odvážnějším plánům po vzoru nedávno založené Holice obsadili jen nevelké území. Rozkládalo se jižně od městských hradeb podél cesty vycházející z Blažejské brány přibližně v místech dnešní Rooseveltovy ulice. Od počátků byla vesnice považovaná za předměstí Olomouce, její obyvatelé například neměli povinnost polní roboty a byli příslušníky městské obce.

Významnou úlohu v této historii Novosad hráli rybáři. O jejich cechu se psalo už v listinách z roku 1430 a ten novosadský se postupem času stal největším na celé Moravě. Rybáři v Novosadech také po staletí zaujímali pozice fojtů. Není tedy divu, že insignie rybářského cechu putovaly na konci 18. století ze zrušeného blažejského kostela právě do nového novosadského sv. Filipa a Jakuba.

Ten už stojí na místě, kam se celá vesnice musela přestěhovat. Nejprve ji v roce 1642 zcela zničili Švédové, po jejich odchodu ale byla ještě znovu postavena na původním místě. Vydržela tam ale jen dalších sto let, roku 1757 byly Novosady znovu srovnány ze zemí, tentokrát kvůli stavbě městské tereziánské pevnosti.

Znovu vyrostla za vyklizeným předpolím o kilometr jižněji, v místech dnešní Střední Novosadské a krátce nato i navazující Dolní Novosadské ulice. Zatímco předtím si díky blízkosti města Novosadští vystačili jenom s kapličkou, která stála na konci návsi nedaleko dnešní křižovatky Rooseveltovy a Velkomoravské ulice, po přestěhování potřebovali kostel vlastní. Tak vznikl zmíněný kostel sv. Filipa a Jakuba v Dolní Novosadské, vysvěcený ještě před dokončením v roce 1770.

Do jeho interiéru putovalo vybavení i z dalších olomouckých kostelů, včetně gotické deskové malby s výjevem Ukřižování Krista z chrámu sv. Mořice. Později bylo zjištěno, že jejím autorem je tzv. Mistr Rajhradské Archy a vzácný obraz označovaný také jako Novosadské Ukřižování zakoupila v roce 1935 Národní galerie v Praze, kde je dnes součástí její stálé expozice.

Od roku 1850 byly Novosady samostatnou politickou obcí, zrušení olomoucké pevnosti přineslo možnost znovu zastavět vyčištěnou plochu po původní osadě, vznikaly také některé průmyslové podniky, vesnice si ale udržovala zemědělský charakter, rybolov postupně nahradilo jako klíčové odvětví pěstování zeleniny, k čemuž pomáhala nejúrodnější půda u řeky Moravy.

V roce 1890 žilo v Novosadech 1268 obyvatel, z toho se jen 54 hlásilo k české národnosti. Tento nepoměr se ale začínal rychle vyrovnávat. V roce 1907 vznikla první česká obecná škola (německá už v roce 1791), o dva roky později začali fungovat i sokoli v hostinci U císaře rakouského. V roce 1930 si už u přejmenované hospody U republiky postavili vlastní letní cvičiště a sokolovnu, která slouží svému účelu v Rooseveltově ulici dodnes.

Atmosféra mezi Čechy a Němci byla často velmi vyhrocená. Na čas to utlumil vznik republiky a následné začlenění vesnice do Velké Olomouce v roce 1919, kdy se také úřední název změnil na dnešní Nové Sady. Znovu pak ale napětí oživila nacistická okupace. Po druhé světové válce museli Němci své domy opustit a starou novosadskou zástavbu dosídlili Češi.

Prakticky celá ale musela v šedesátých letech ustoupit výstavbě sídlišť, nejprve toho největšího s názvem Obvod F a následně Nové Sady-Jih. Původní domky zůstaly už jen v části Dolní Novosadské ulice a většinu z tohoto zbytku nenávratně poškodily povodně v roce 1997. Dnes jsou Nové Sady druhou největší městskou částí Olomouce, s více než třinácti tisíci obyvatel je lidnatější, než centrální část Olomouce.