Zde může být vaše reklama.

Krmení mláděte ZOO Olomouc přivítala na svět malého hrabáče

ZOO Olomouc přivítala na svět malého hrabáče

foto: Lukáš Blokša

23. 04. 2020 - 06:17

Z mezinárodní lásky vznikl v olomoucké zoologické zahradě nový život. Jeho otec je z Ruska, jeho matka rodilá Pražačka. V olomoucké zoo si pak spolu zadělali na syna, který se narodil 26. března. Mnozí lidé by ho mohli popsat jako mimozemšťana, ušatý zázrak, přerostlou krysu, divné prase. Podle měřítek, kterými se dnes posuzuje krása, by neuspěl. Samotný Emil Holub jej popsal jako kuťoše, ve svahilštině se jmenuje kukukifiku. A česky? Hrabáč kapský.

„Matka je výborná. Z počátku mládě její mléko nesálo. Nechala si jej odstříkávat od našich šikovných ošetřovatelek, které nový přírůstek olomoucké zoo trpělivě přikládaly. Po 15 dnech se mládě napilo od matky poprvé. Ve 3 týdnech již pije od matky převážně, což je pro nás po mnoha probdělých nocích a každodenní péči s nejistým výsledkem ta největší radost,“ dodávají Pavel Vidlář a Libuše Veselá.

Olomoucká zoo se tím, že hrabáče chová, řadí do velice vybrané skupiny zoologických zahrad. Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V Čechách bychom se s ním setkali v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020.

Hrabáč kapský
S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží kolem 60 kilogramů, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže. Tou pochoutkou jsou však mouční červi.

Hrabáč vypadá, jako by ho někdo poslepoval hned z několika jiných zvířat. Proč? Takto ho popisuje mluvčí Gronská.

"Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jakoby si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku," popsala.

ČTĚTE také: Házenkářky dodaly roušky charitě

Další články