Dnes:25°C

Zítra:26°C

Úterý 9.8. Roman
Menu

Výročí katastrofy Pětadvacet let od ničivých povodní na Moravě

Pětadvacet let od ničivých povodní na Moravě

foto: pmo.cz

06. 07. 2022 - 20:00

Katastrofální povodeň v červenci roku 1997 měla neočekávaně rychlý a dravý průběh s obrovskou ničivou sílou, kdy na horních tocích došlo k téměř totální devastaci koryt vodních toků. Voda dosahovala extrémní úrovně, plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všechny dosavadní známé hodnoty. Povodeň, která s sebou valila katastrofálně velké množství splavenin, se svými parametry vymkla možnostem měření a monitorování. Letos od řádění živlů uplyne pětadvacet let.

Povodeň postihla území v povodích řek Morava, Odra a horní Labe, byla způsobena zcela mimořádnými a intenzivními dešťovými srážkami. Denní intenzity dosahovaly hodnot až 230 mm (místy > 600 mm/ 5 dní), nejintenzivnější úhrny srážek byly naměřeny ve dnech 4. - 8. 7. 1997. Řeka Morava zaznamenala vzestup hladiny o 2 až 6 metrů, zaplaveno bylo území o rozloze 12 500 km2, šířka rozlivů dosahovala až 4 kilometry.

Povodeň si vyžádala 50 lidských obětí, zničeno nebo poničeno bylo 29 000 domů, jen v úseku mezi Kroměříží a Uherským Hradištěm sedimentovalo 350 – 400 tis. tun plavenin, způsobené škody byly vyčísleny na 62,6 miliardy korun.

Z téměř 4 tisíc kilometrů toků, které byly ve správě Povodí Moravy, byla červencovou povodní zasažena polovina – tedy 2 000 km toků. Povodeň se vyznačovala neskutečnou dravostí vody – energie proudění byla schopna transportovat i kameny s rozměry přes 1 metr.

Protipovodňová opatření

Bezprostředně po povodni byla spolu s odstraňováním povodňových škod zahájena také příprava a realizace nových protipovodňových opatření v povodí Moravy. „Od roku 1999, kdy odstartovala tzv. nultá etapa výstavby protipovodňových opatření, do roku 2018 investoval stát do protipovodňových staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 mld. korun. K tomu je třeba připočíst další 1,1 mld. korun, která je rozplánována na výstavbu protipovodňových opatření v rámci probíhající IV. etapy dotačního programu Podpora prevence před povodněmi,“ vypočítává generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák (etapa 0: 184 mil. Kč, etapa 1: 1367 mil. Kč, etapa 2: 1770 mil. Kč, etapa 3 – 1400 mil. Kč, etapa IV – 1100 mil. Kč). Prostředky poskytlo Ministerstvo zemědělství v rámci programu Podpora prevence před povodněmi.

Povodí horní Moravy a Bečvy

Povodňovými rozlivy bylo v Olomouckém kraji postiženo 110 obcí a měst, evakuace proběhla ve 38 obcích a evakuováno bylo 7 850 osob, při povodni zahynulo v oblasti Olomouckého kraje 24 osob. Rozlivy zasáhly plochu 434 km2 a průměrná hloubka rozlivů dosahovala 2,5 - 3,0 m. Byly dosaženy průtoky přesahující výrazně hodnoty stoleté vody.

Odstraňování povodňových škod

Hned po povodních (v letech 1997 až 2004) zajišťovalo Povodí Moravy, s. p. nápravu povodňových škod na vodních tocích a dalším vodohospodářském majetku s celkovými rozpočtovými náklady 2,5 miliardy Kč. Na území Olomouckého kraje bylo realizováno celkem 152 akcí s náklady 1,051 miliardy Kč, což představovalo 43% z celkových povodňových škod.

Výstavba protipovodňových opatření

Od povodní z roku 1997 byly na území Olomouckého kraje realizovány téměř tři desítky významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobných úprav a staveb. „Mezi nejvýznamnější a největší akce v povodí horní Moravy patří realizace I., II.A a II.B etapy protipovodňové ochrany Olomouce. Dále jsou to realizovaná opatření v horní části Moravy od Hanušovic přes Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Sudkov, Lesnici, Leštinu až po Moravičany a Mitrovice, včetně opatření na Třebůvce od Loštic po Moravičany. Všechna tato opatření se pak osvědčila a ukázala svůj význam např. při povodni v roce 2010 či v roce 2020,“ vyjmenovává Gargulák.

Byla dokončena protipovodňová opatření na řece Desné podél obcí Rapotín, Vikýřovic a Petrov nad Desnou. Byly dokončeny dvě etapy protipovodňových opatření v Přerově, kde v současnosti probíhá výstavba další etapy ochrany města před povodněmi. A v současnosti probíhá stavba protipovodňových opatření v Hranicích, kde Povodí Moravy v letošním roce dokončilo rozsáhlou rekonstrukci jezu, která má také pozitivní vliv na ochranu města před povodněmi.

Přerov i Hranice patří k sídlům v Pobečví, kterým ucelenou ochranu před extrémními povodněmi dokáže poskytnout až plánované vodní dílo Skalička, které ochrání obce a města pod vodním dílem až na úroveň povodně z roku 1997. Významnou protipovodňovou stavbou v Olomouckém kraji pro města Zábřeh, Litovel a Olomouc je poldr Žichlínek, realizovaný v letech 2006 a 2007, jehož hlavním úkolem je zadržet povodňové vody Moravské Sázavy a snížit kulminační průtoky při souběhu povodňových průtoků s Moravou.

Povodí střední Moravy

Povodňovými rozlivy bylo zasaženo celkem 92 obcí, z toho více než 30 v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště. Evakuováno bylo 34 tisíc obyvatel, nejvíce (20 tisíc) v okrese Uherské Hradiště a 10,5 tisíce v okrese Hodonín. Maximální průtoky jsou odhadovány na 500 m3/s v Kroměříži a 600 m3/s v Uherském Hradišti a Hodoníně.

Odstraňování povodňových škod

Po povodni bylo realizováno více než 165 akcí v celkové částce přesahující 350 mil. Kč. K nejvýznamnějším akcím patří rekonstrukce hrází v Záhlinicích, Kvasicích, Napajedlech, v Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou až po Vnorovy, rekonstrukce Nesytské a Očovské hráze u Hodonína. U řady hrází se prováděly těsnící stěny v těch místech, kde došlo k jejich protržení (Uherské Hradiště, Nedakonice).

Výstavba protipovodňových opatření

Realizováno bylo např. protipovodňové opatření Otrokovice – levobřežní hráz, která zajišťuje ochranu města před vybřežením vod. Podobně významnou stavbou byla v letech 1999 – 2001 rekonstrukce jezu ve Veselí nad Moravou. Jedna z nejvýznamnějších protipovodňových opatření byla realizována v Napajedlech. „Protipovodňová ochrana Napajedel byla realizována v několika etapách. První dvě etapy zahrnující levý břeh byly dokončeny již v roce 2004. Další etapa, řešící pravý břeh, byla dokončena v roce 2011. Dokončeno je také protipovodňové opatření Uherské Hradiště I. etapa. Na počátku letošního roku byla dokončena protipovodňová opatření podél Olšavy v Kunovicích. Významnou protipovodňovou stavbou je poldr Mysločovice, který chrání obec Mysločovice a níže položené území před rozlitím vody z Míškovického potoka a snižuje kulminační průtok až po soutok s Dřevnicí,“ říká generální ředitel.

Povodí Dyje

Rok 1997 nebyl v působnosti závodu Dyje tak katastrofický, jako na řece Moravě, o to horší byly povodně v roce 2002 a 2006, kdy rozsah povodňových škod byl skutečně ničivý a v desítkách měřících profilů byly zaznamenány vesměs III. stupně povodňové aktivity.

Výstavba protipovodňových opatření

Povodně v roce 1997 představují důležitý mezník a odstartovaly výstavbu řady protipovodňových opatření. Další opatření vznikla v důsledku zkušeností s povodněmi v letech 2002, 2006 a 2010.

Od povodní z roku 1997 byla na území Jihomoravského kraje ve spolupráci s městy a obcemi realizována řada významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky dalších úprav a staveb. Mezi nejvýznamnější patří realizace protipovodňové ochrany Svitav, Břeclavi, Židlochovic, Rájce-Jestřebí či Pohořelic včetně opatření v Moravském Písku, Rohatci či Slavkova u Brna. Byla dokončena protipovodňová opatření zvyšující kapacitu koryta řeky Svitavy v Blansku a Letovicích, Svratky v Unčíně či rekonstrukce pravobřežních hrází Oslavy v Dlouhé Loučce.

V současnosti probíhá stavba další etapy PPO města Břeclav, probíhá výstavba protipovodňových opatření města Brna.

Vodní nádrže

„Během povodně v roce 1997 výrazně transformovaly povodňové průtoky vodní nádrže. Největší efekt prokázala vodní nádrž Slezská Harta patřící do správy Povodí Odry, která transformovala přítok 192 m3/s na odtok, který nepřekročil 12 m3/s. Vodní nádrž Vír spadající do správy Povodí Moravy transformovala přítok 167 m3/s na odtok 38 m3/s a prakticky ochránila sídla na Svratce včetně Brna. Z tohoto důvodu se také investice do protipovodňových opatření zaměřily na zvýšení bezpečnosti a vodních děl,“ vysvětluje Gargulák. Funkční objekty vodních děl dle moderních požadavků musí převést kontrolní povodňovou vlnu až na úrovni desetitisícileté povodňové vlny. Přísné kritéria se netýkají pouze nových přehrad, ale uplatňují se také při rekonstrukcích současných děl. Rekonstrukcemi prošla vodní díla Karolinka, Koryčany, Fryšták, Bystřička Vranov, Opatovice a Boskovice. V současnosti probíhá rekonstrukce na a VD Plumlov a VD Letovice, na kterém probíhá modernizace funkčních objektů.

Svoji protipovodňovou účinnost ukázaly vodní nádrže ve správě Povodí Moravy například během posledních povodní na podzim v roce 2020, kdy zachytily celkem 33,6 mil. m³ vody. To je pro představu množství, které by dvakrát zaplnilo brněnskou přehradní nádrž.

Přírodě blízká protipovodňová opatření

„Samotnou kapitolou jsou pak tzv. přírodě blízká protipovodňová opatření. Ta sice nemají vysokou účinnost proti ničivým povodním, ale mají příznivý vliv při průchodu četnějších povodní a jejich význam je nezpochybnitelný zejména v období klimatické změny. Účinek těchto opatření není primárně chránit zdraví a majetek obyvatel, ale umožnit přirozený rozliv na místech, kde to krajina umožňuje a svým efektem doplňují technická opatření na tocích,“ vysvětluje přínos opatření v krajině Gargulák.

Takovými opatřeními realizovanými Povodím Moravy je např. revitalizace Bečvy u Černotína a Skaličky, napojení odstavených ramen Dyje, revitalizace Baštýnského potoka, revitalizace Knínického potoka, revitalizace Trkmanky, renaturace Moravy od Radějovky po Myjavu, probíhající revitalizace vodohospodářského uzlu v Nedakonicích či revitalizace Kyjovky u Moravské Nové vsi.

Systém varování

Od povodní v roce 1997 se výrazně zdokonalil systém hlásné a předpovědní povodňové služby, kterou dle vodního zákona zajišťuje Český hydrometeorologický ústav. Hlásnou povodňovou službu doplňují další účastníci systému ochrany před povodněmi, kterými jsou státní podniky Povodí. Ty společně s ČHMÚ provozují vodoměrné profily, díky kterým je možné sledovat i předvídat vývoj povodňové situace.

V této oblasti nastaly od roku 1997 významné posuny. Počet měrných profilů, ze kterých Povodí Moravy získává data o aktuálním stavu vodních toků, se téměř zdesetinásobil. „Zatímco v roce 1997 byly k dispozici data z tří desítek profilů, v dnešní době je máme k dispozici údaje z 208 stanic, umístěných na vodních tocích, na přítocích a odtocích z vodních nádrží. Aktualizace dat z těchto stanic navíc probíhá každých deset minut. Díky hustotě měření, dostupnosti dat o vývoji průtoků a srážek a digitálnímu přenosu dat jsme schopni předvídat nástup, vývoj i průběh povodní,“ říká generální ředitel Povodí Moravy. V rámci hlásné i předpovědní povodňové služby jsou tyto informace v reálném čase dostupné povodňovým orgánům, které mohou činit operativní rozhodnutí a kroky nezbytné k ochraně zdraví a majetku obyvatelstva.

Digitalizace a vývoj moderních technologií možnosti informování, varování a ochrany obyvatel za posledních 25 let také zdokonalil.

Další články