Dnes:5°C

Zítra:6°C

Pondělí 5.12. Jitka
Menu

Město dodrželo dvacet let starý slib, 355 družstevních bytů se za symbolický doplatek převádí na majitele

Město dodrželo dvacet let starý slib, 355 družstevních bytů se za symbolický doplatek převádí na majitele

foto: Google maps

14. 09. 2022 - 11:25

Již dlouho se v Olomouci řeší „kauza“ družstevních bytů. K tomuto tématu jsme publikovali již v červenci roku 2020 a následně srpnu 2021 rozsáhlé rozhovory. Na zasedání zářiového Zastupitelstva se věc konečně dořešila. Na detaily jsme se opět ptali Petra Konečného (právního zástupce města), který problematiku sleduje od samotného počátku a je jedním z mála, kteří se v ní detailně orientují. 

V srpnovém rozhovoru před rokem jste na otázku ohledně tehdy aktuálního stažení materiálu rady města k převodům bytů z červnového zastupitelstva města uvedl, že se tím nic nevyřešilo a vyslovil jste i určitý podiv nad nadšením zájemců o převod bytu z tohoto postupu, jak se od té doby celá věc dále posunula? Bude se převádět?
Převádět se bude a už se i převádí. Po stažení materiálu se znovu hledala další možná řešení, udělaly se další cenové studie, daňové a právní analýzy. Po mnoha jednáních prakticky skoro přesně po roce byl v červnu tohoto roku předložen další materiál, který byl již přijat jako základ pro navazující majetkoprávní úkony, které učinilo zastupitelstvo v červenci a září. A od srpna se začaly již převádět podíly na bytech na zájemce, aktuálně je uzavřeno přes 200 smluv a do konce září je předpoklad uzavření asi 150 dalších. K převodu zbytku by mělo dojít v roce 2023, k definitivnímu dořešení nás čeká ještě asi rok práce.

Předložení nového materiálu také trvalo další rok, není to dlouho?
Může to tak vypadat, ale kdo si projde vývoj podkladů, které jsou i veřejně dostupné na webových stránkách města, zjistí o jak komplikovaný problém a o jak velkou zodpovědnost radních i zastupitelů se jedná. Převádí se bytový majetek města s celkovou odchylkou („slevou“) od ceny obvyklé přes 1 miliardu Kč při velmi rozporných právních a ekonomických posouzeních po opuštění původního záměru nechat posoudit tuto problematiku soud. Ten měl posoudit otázku platnosti či neplatnosti smluv uzavřených před cca 20 lety s příslibem převodu bytu. Soudní rozhodnutí mohlo dát určitou jistotu, a přitom nebylo vyloučeno, že mohlo být i pro zájemce příznivější než aktuálně schválené řešení, když navíc bylo zájemcům městem deklarováno, že i v případě nepříznivého rozhodnutí, se přijatelné řešení najde. Je třeba vidět, že „slib“, který dal někdo před víc než 20 lety, ať již platně či nikoliv, řeší politici, kteří u jeho vzniku nebyli a právníci, kteří tu původní smlouvu nepřipravovali. 

V čem je jiný nově schválený materiál od toho loňského a v čem je pro zájemce, kteří předchozí materiál odmítali a sami doporučovali jeho stažení, příznivější?
To se těžko posuzuje. Podstata je stále stejná. Obecně by mělo být zájmem všech zúčastněných, aby bylo rozhodnutí v souladu se zákonem. Aktuální materiál vychází z podrobnějších a hlubších analýz a doporučení, a to i v oblasti daňové. Na straně jedné zastupitelé získali více podkladů pro své rozhodnutí, ale na straně druhé ti, co chtěli vyhovět zájemcům, museli vzít na sebe mnohem větší odpovědnost či riziko, když mimo jiné museli jít v podstatě i proti některým v mezidobí zpracovaným odborným doporučením. Také to vedlo k tomu, že řada zastupitelů pro tato rozhodnutí nehlasovala, aniž by je výslovně rozporovala, tedy ve formě zdržení se hlasování, když měli pochopení i pro zájemce.

A z pohledu zájemců?
Pokud to velmi zjednoduším, tak to, na čem jim nejvíce záleželo mimo samotný převod, tedy co nejmenším tzv. „doplatku“, lze přiznat, že patrně pro ně byl výhodnější ten návrh do zastupitelstva z června loňského roku, když uvážím, že bylo navrženo převádět celé byty za polovinu letos nakonec schváleného doplatku a o rok dříve. Ale je pravdou, že se tehdy shodly v podstatě obě strany, že nechají ještě vše dopracovat a prověřit, což přispělo k větší právní jistotě všech zúčastněných. V podstatě se opakovaně zvažovala hodnota historického „slibu“ města versus aktuální hodnota převáděných bytů.

Je třeba ale také bez emocí vidět, ač se to tak z mnohých vyjádření nemusí zdát, že se jedná pořád o řešení velmi výhodné pro nájemníky, kteří po zaplacení tzv. akontace po dobu 20 let platili předem stanovené nájemné, které nebylo vyšší než u běžných nájmů městských bytů, a dnes dostávají byt v nemalé tržní hodnotě od města za doplatky v řádu statisíců korun. Po celou dobu se přitom o domy staralo město tak, jako u ostatních nájemních bytů a neslo i veškeré náklady s tím spojené. A je třeba opakovaně připomenout, že když se projekt před těmi cca 20 lety dostal do potíží, bylo to město, které tehdy předešlo hrozícímu problému dnes označovanému H-systém s vynaložením nemalých prostředků bez účasti zájemců převod. V opačném případě by dnes neměl nikdo nic.

Na posledním jednání zastupitelstva to ale takto vůbec nevypadalo?
Přiznám se, že když se pod vedením resortního náměstka primátora Matouše Pelikána, který tomu věnoval spoustu času a úsilí a nenechal se odradit od práce ani neustálou neoprávněnou kritikou, podařilo nakonec předložit do zastupitelstva materiály, které završily několikaletý proces tak, že nájemcům bylo takto vyhověno, byť možná ne dokonale dle jejich představ, že dojde spíše k poděkování. Nakonec to nejlépe asi vyjádřil jeho kolega náměstek primátora Martin Major, který všem na zastupitelstvu připomněl právě to loňské červnové zastupitelstvo jako příklad neobjektivního pohledu na věc a zbytečné neobjektivní kritiky, která může být v konečném důsledku kontraproduktivní.

Další články