Středa 1.2. Hynek
Menu

Odborníci z Filozofické fakulty UPOL varují před dopady internetu na mládež

Odborníci z Filozofické fakulty UPOL varují před dopady internetu na mládež

foto: freepik.com

30. 11. 2022 - 11:49

Vůbec poprvé se na území České a Slovenské republiky věnovali psychologové tomu, jaký vliv má na adolescenty ve věku 11–19 let internet a s ním spojené sociální sítě. Z výzkumu odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) vyplynulo, že se u uvedené skupiny mladých lidí, využívajících internet víc než dvě hodiny denně, snižují autonomní, spirituální i společenské hodnoty.

Kyberprostoru a jeho souvislosti s hodnotovým systémem vybrané skupiny mladých lidí se psychologové z FF UP věnují od roku 2019. Výzkumu samého, v němž odborníci využili několik dotazníkových metod, se zúčastnilo přes 3 700 respondentů – studentů českých a slovenských středních škol, gymnázií, učilišť i druhého stupně základních škol. Školy na Slovensku i v České republice byly vybrány náhodně s cílem zjistit, jak adolescenti internet a s ním spojené sociální sítě využívají. Část byla sbíraná prostřednictvím škol, část online. Studenti se v dotaznících setkali s dotazy typu: kolik máte k dispozici dat nebo kolik hodin na internetu, sociálních sítích a hraním digitálních her trávíte v pracovních dnech a dnech volna. Vědce z FF UP také zajímalo, jestli hrají na internetu hry, jaká sledují videa, jestli sledují influencery, youtubery, případně jaké, a zda se na sociálních sítích někdy nechají vyprovokovat.

„Z výsledků vyplynulo, že u adolescentů, kteří internet používají déle než dvě hodiny denně, klesají hodnoty autonomní, spirituální i společenské. Například jsme u nich zaznamenali nižší míru benevolence i hédonismu,“ uvedla doktorandka katedry psychologie FF UP Barbora Považanová, která se na uvedeném výzkumu podílela mimo jiné v rámci své disertační práce. Z dotazníkového šetření podle ní také vyšlo najevo, že část uvedené věkové skupiny sleduje a sdílí videa, která znehodnocují lidský nebo zvířecí život. „Jsou tak často otupělí vůči hodnotám, vůči sobě, společnosti, tradici, vůči nastavení, co je v určité společnosti správné a co ne. Určitě by společnost měla popřemýšlet nad regulací videí, měly by v úvodu obsahovat piktogramy, jaké například využívá Česká televize,“ dodala.

Zajímavé zjištění přinesl výzkum i v té části, která se věnuje influencerům. Výsledky šetření potvrdily, že influenceři adolescenty v určité míře ovlivňují, jejich názory v nějaké míře přebírá 39,34 % dotazovaných dívek a chlapců. „Zdá se, že sledováním určitých influencerů chtějí dosáhnout většího úspěchu a získat moc nad druhými lidmi. Je k zamyšlení, jaké lidi adolescenti vlastně sledují, protože jsou jimi často ovlivněni a snaží se je napodobovat. Ve výsledku chtějí být i tím, kým nejsou,“ doplnila Barbora Považanová.

Nynějším cílem vědců je shrnout výstupy šetření v metodických postupech pro práci s dospívajícími lidmi, kteří jsou ohroženi problémovým a závislostním užíváním internetu, digitálních her a sociálních sítí. Výsledky výzkumu shrne i připravovaná monografie, která mimo jiné obsáhne i teoretická východiska, jež se zaměřují na hodnotové systémy. Už nyní se získaná data dostávají prostřednictvím odborných konferencí věnovaných prevenci rizikového chování k preventistům. Odborníci z olomoucké katedry psychologie věří, že je využijí v intervenčních programech. 

Téma výzkumu s názvem Hodnotový systém súčasných českých a slovenských adolescentov pod vplyvom internetu (Barbora Považanová, Martin Dolejš, Gabriel Kňažek, Katarína Banárová, Jaroslava Suchá) uspělo v grantové výzvě pro doktorandy FF UP, výzkum samý pak našel finanční podporu IGA FF UP.

 

Výstupy z výzkumu:

– Názory influencerů (youtuberů/instagramerů atd.) přebírá 39,34 % dotazovaných dívek a chlapců.

– 61,87 % adolescentů má profily na sociálních sítích, na kterých není ve spojení s rodinnými příslušníky.

– 8,94 % dívek a chlapců odpovědělo, že jsou hlavně přispěvovateli, než by byli jen konzumenty.

– Používání internetu: na zábavu – 83,99 %; na vyhledávání informací – 81,85 %; kvůli škole/vyučování – 72,54 %; na komunikaci – 55,91 %; na hraní her – 48,70 %.

– Hlavní účet má 43,03 % adolescentů na Instagramu. Průměrný věk, kdy si zakládají hlavní účet na sociálních sítích, je mezi 10. a 11. rokem věku.

– Videa znehodnocující lidskou nebo zvířecí důstojnost či život sleduje pro zábavu 26,40 % adolescentů. Nevhodné obsahy jich pak sdílí 10,37 %. Jen 15,74 % rodičů ví vždy, co jejich potomek dělá na internetu.

– Adolescenti bez účtu na sociálních sítích: vyšší hodnoty konformity, bezpečnosti a tradice. Adolescenti s účtem na sociálních sítích: vyšší hodnoty samostatnosti, stimulace, hédonismu, úspěchu, moci, benevolence a univerzalismu.

– Adolescenti bez účtu na sociálních sítích: vyšší průměr ve spirituálních hodnotách, nižší průměr v autonomních hodnotách, vyšší úcta, věrnost a pokora. Adolescenti online do dvou hodin denně: vyšší průměr ve všech typech hodnot. Adolescenti online nad dvě hodiny denně: nižší hodnoty ve všech typech hodnot.

 

Další články