Zde může být vaše reklama.

OLOMOUC PŘED TISÍCI LET Archeology překvapily nové nálezy u Olomouce. Přepíší dějiny pravěku?

Archeology překvapily nové nálezy u Olomouce. Přepíší dějiny pravěku?

foto: Michal Folta

29. 03. 2024 - 11:19

Tři a půl tisíce let vydrželo pohřebiště, které využívali lidé postupně během šesti pravěkých kultur. Aktuální nálezy z části pohřebiště, využívané lidmi Nitranské kultury na počátku doby bronzové, kladou před archeology nové otázky. V pohřebních jamách se totiž během výzkumu setkali s neobvyklými praktikami.

Pravěkou nekropoli a části obytné zástavby zkoumali pracovníci Archeologického centra Olomouc od loňského roku. Jedná se o výzkum před stavbou tříkilometrového dokončení obchvatu na D35 mezi Olomoucí a Křelovem. Podle odborníků tady bývalo mimořádně rozsáhlé pohřebiště, které začali budovat lidé někdy na sklonku doby kamenné okolo poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem a používali jej až do časů Velkomoravské říše v 9. století. I když se kultury a lidé střídali, v krajině byly pohřební mohyly zřetelné a tak nově příchozí společnosti pohřbívali své zemřelé do stejné lokality. Nenarušovali přitom starší hroby, ale vytvořili v jejich blízkosti nové. „Mohyly pak byly v krajině patrné určitě až do 19. století, kdy je při intenzivním zemědělském využití zničila hluboká orba,“ vysvětlila archeoložka Vendula Vránová.

„Lokalita je poměrně unikátní z hlediska počtu kultur, které tento pohřební areál využívali. Bylo jich šest. Nově příchozí díky mohylám poznali, že se jedná o nějaké výjimečné kultovní místo, a proto sem i oni začali pohřbívat své mrtvé,“ dodává Vendula Vránová. To ovšem není jediná rarita, na niž archeologové narazili. V pohřebišti Nitranské kultury, které odkrývali nyní jako poslední část před začátkem stavebních prací, našli například lebku ženy, na níž někdo provedl trepanaci, tedy vyvrtání otvoru do hlavy. Ačkoliv se otevření lebky provádělo před 4000 let pouze ostrým pazourkem, pacientka zákrok přežila, protože okraje vyvrtaného otvoru v lebce jsou zhojené.

Dalším ojedinělým jevem, se kterým se zde setkali, je vícefázový ritus pohřbívání. „Kosti nejsou v anatomické poloze, nejsou ale ani nijak polámané nebo násilím oddělené. Máme takovou pracovní hypotézu, že místo prvního uložení jedince, který zemřel, mohlo být jiné než hrobová jáma, v níž pak spočinul definitivně. Případně to mohlo být tak, že jámu, v níž byl zemřelý pohřben, nezasypali hlínou, počkali, dokud nezetlejí měkké tkáně, a poté pietně narušili ostatky a přeskládali kosti,“ doplnil antropolog Lukáš Šín. Tento postup byl pravděpodobně součásti nějakého specifického pohřebního ritu, který provázel zemřelého na cestě ze světa živých do světa po smrti. Rysem typickým pro tuto kulturu doby bronzové je pak pohřbívání ženských a mužských koster v odlišné poloze vůči světovým stranám.

V hrobech našli archeologové poměrně malé množství keramiky a milodary, například měděné šperky, zejména typické náramky ve tvaru vrbového listu, prstýnky, kostěná šídla, jehly či pazourkové hroty šípů, zemřelí měli u sebe i skleněné korálky. Vědci budou nyní vyhodnocovat bohaté nálezy.  „Raritní způsob nakládání s ostatky bude předmětem dalšího bádání,“ dodala Vendula Vránová.

V prvním dubnovém týdnu opustí archeologové naleziště a vystřídají je stavební stroje. Obchvat by měl být pak dokončen a předán do užívání v roce 2026.

Další články