Dnes:20°C

Zítra:24°C

Neděle 9.5. Ctibor
Menu

Pavel Banáš Nový ředitel CATRIN, Banáš: Vědci z UP patří ke světové špičce

Nový ředitel CATRIN, Banáš: Vědci z UP patří ke světové špičce
Pavel Banáš, ředitel CATRIN

foto: Archiv Pavel Banáš

17. 02. 2021 - 07:29

Docent Pavel Banáš – s Univerzitou Palackého je spojen od dob svých studií. Nyní bude hlavním hybatelem ambiciózního institutu výzkumu a pokročilých technologií, který známe pod jménem CATRIN. Jak si podle něj stojí česká věda ve světě? Co jsou hlavní cíle CATRIN? Jak se dívá na roli společenskovědních a humanitních oborů, nebo kde vidí potenciál regionu?

HV: Pane docente, Váš život je úzce spjat s Univerzitou Palackého již v podstatě více než 20 let, vezme-li v potaz také dobu studií. Poslední dva roky jste působil coby prorektor pro strategii vědy a výzkumu. Ohlídnete-li se zpět, co se Vám v posledních letech na Univerzitě nejvíce povedlo, z čeho máte největší radost? 

Při nástupu na pozici prorektora jsem dostal mj. za úkol zajistit interní a externí hodnocení vědy a výzkumu na naší univerzitě. V minulém roce jsme tedy zřídili mezinárodní evaluační panel obsazený dominantně zahraničními odborníky z různých vědních oblastí, který provedl podrobné hodnocení oblasti vědy a výzkumu. Kromě toho, že naše univerzita v něm uspěla velmi dobře, jsem rád především za to, že se podařilo nastavit vysoce profesionální úroveň tohoto externího hodnocení. To je pro Univerzitu Palackého velice důležité. Mimo to se nám společně s úsekem vědy a výzkumu podařilo nastavit nový systém vnitřního hodnocení vědy a výzkumu, který se promítá i do dělení části rozpočtu univerzity a nastavit jej jednak motivačně pro všechny vědní oblasti, ale především i mnohem spravedlivěji vůči společenskovědním a humanitním oborům, než tomu bylo v minulosti. Pevně tak věřím, že to podpoří jejich rozvoj v následujících letech.

HV: V lednu pro Vás začala nová etapa. Stal jste se ředitelem CATRIN, tedy Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií. Je to velká změna? 

Vlastně to velká změna není. V rámci vedení UP jsem se spolu s kolegy podílel na celém procesu vytvoření CATRIN. Integrace výzkumných kapacit do tohoto institutu je bezesporu velmi důležitý strategický krok celé univerzity, a proto lze říct, že hlavní cíl mé práce je stále rozvoj vědy a výzkumu na univerzitě.

HV: V minulosti se o CATRIN psalo často v ne zcela pozitivním kontextu, protože nepanovala úplně shoda mezi akademickou obcí. Přitom se jedná o projekt s obrovským potenciálem. Tento ústav v sobě vlastně spojuje doposud všechny významné vědecké týmy Univerzity (z dřívějších vědeckých center RCPTM, CRH, ÚMTM...). Přibližte čtenářům, v čem je hlavní přínos této integrace?

Předně je asi příliš silné tvrdit, že se jedná o všechny významné vědecké týmy univerzity. V pozice prorektora jsem se přesvědčil, že na naší univerzitě působí celá řada skvělých týmů napříč všemi fakultami. Na vědeckých centrech je však jejich koncentrace a kvalita opravdu mimořádná. Právě integrace těchto týmů, vytvoření kritické masy skvělých vědců z různých oborů pod jednotným strategickým řízením a velice úzká spolupráce uvnitř univerzity a především mimo ni s dalšími výzkumnými organizacemi i s průmyslovými partnery jsou klíčové pro to, abychom náš výzkum mohli více cílit na velké výzvy, kterým naše společnost čelí nebo bude čelit v horizontu několika málo desítek let. Ať už se jedná o adaptaci na změny klimatu, potřebu rozvoje zdravotní péče u stárnoucí populace nebo udržení energetické soběstačnosti, je vysoce multidisciplinární zaměření výzkumných týmů a jednotné nastavení výzkumné strategie celé instituce klíčové pro dosažení významnějších pokroků. Pro univerzitu, a především její studenty je pak možnost se na takovém výzkumu podílet velice cenná a obohacující.

HV: CATRIN se stane v podstatě největším centrem svého druhu na území Střední Evropy. Máte nějaké vzorové vědecké centrum ve světě, které je Vám třeba inspirací, k čemu byste chtěl třeba časem CATRIN přirovnat?

Při přípravě CATRIN jsme se široce inspirovali fungováním institutů Maxe Plancka v Německu či Weitzmannovým institutem věd v Izraeli. Do budoucna budeme určitě pečlivě sledovat i výzkumné instituty ve východní Asii, např. v Jižní Koreji nebo Singapuru, které se v posledních letech posunuly mezi světovou špičku ve vědě a výzkumu.

HV: Co se vědcům Univerzity Palackého v posledních letech nejvíce povedlo? 

Úspěchů byla celá řada. Z těch významných je možno určitě zmínit např. vývoj technologie přípravy magnetických nanočástic, které našly své uplatnění např. v separaci virální RNA a diagnostice covid-19 pomocí metody PCR. Dále pak vývoj technologie molekulárního farmaření, díky které je možno velkokapacitně vyrábět např. peptid katelicidin, který je součástí lidského imunitního systému, pomocí transformovaného ječmene nebo objev protinádorových účinků disulfiramu, který se dříve pod názvem antabus používal při léčbě alkoholismu. 

HV: V jakém stavu je věda, respektive jak si stojí čeští vědci ve světě, potažmo odborné týmy Univerzity Palackého? 

V jakém stavu je věda, jak je pro naši společnost důležitá a kde má stále co zlepšovat, názorně odhalila současná pandemie covid-19. Bylo dech beroucí sledovat, jak dobře byla současná věda připravena na tuto pandemii. Jestliže první případ byl zdokumentován v prosinci 2019, hned následující měsíc v lednu 2020 byla kompletně přečtena genetická informace viru SARS-CoV-2, který je původcem této nemoci a v průběhu jara 2020 byly známy sekvence a struktury všech proteinů, které tento virus využívá. Na konci ledna 2020 se začaly připravovat týmy doc. Hajdúcha z ÚMTM a prof. Koláře z ústavu Mikrobiologie Univerzity Palackého na velkokapacitní testování přítomnosti tohoto viru. Tým doc. Hajdúcha pomohl vybudovat celý systém testování v ČR, do kterého jsme se zapojili mezi prvními. Pro srovnání, u epidemie AIDS v 80. letech minulého století trvalo celé dva roky tvrdé vědecké práce, než výzkumné týmy vůbec přišly na to, že původce nemoci AIDS je virus HIV ze skupiny retrovirů a další dva roky, než bylo možné otestovat jeho přítomnost v krvi pacienta. Pandemie tak ukázala, že za poslední desetiletí udělala věda, především v přírodovědných a lékařských oborech obrovský kus práce a čeští vědci potažmo vědci Univerzity Palackého patří v některých z těchto oborů ke světové špičce. Pandemie nám však i ukázala, že v budoucích výzvách budou hrát velkou roli také humanitní a sociálněvědní obory. Sebevýznamnější pokrok na poli přírodních a lékařských věd bude bezcenný, pokud jej společnost bude iracionálně odmítat na základě ničím nepodložených dezinformací. Informační zahlcení a chaos způsobený množstvím dezinformací může způsobit rozvrat naší civilizace, jak ji nyní známe. Výzva, jak čelit tomuto problému je v rukou právě humanitních a sociálních věd.

HV: Zaměření centra bude poměrně široké. Od tématu boje s novými typy patogenů, přes ochranu životního prostředí až po boj s civilizačními onemocněními. Jaké jsou vaše největší cíle? 

Cíle našeho institutu pokrývají dvě mise evropského výzkumu, a to výzkum v oblasti adaptace na klimatické změny, ať už je to vývoj nových odolnějších plodin nebo výzkum v oblasti energetického hospodářství, a výzkum reagující na potřeby stárnoucí populace. Ten zahrnuje především diagnostiku, léčbu a prevenci chorob, zejména z kategorie nádorových onemocnění.

HV: Na závěr mě zajímá, jak se díváte na Olomouc a náš region. Kde vidíte největší potenciál a kde by třeba město, potažmo kraj i firmy měly směřovat svou pozornost?

V Olomouci a celém našem regionu má díky Lékařské fakultě Univerzity Palackého, Fakultní nemocnici Olomouc a celé síti dalších nemocnic tradici medicínský a biomedicínský výzkum. Stejně tak se díky spolupráci s místními podniky daří biotechnologickému výzkumu. Naopak v oblasti inženýrství a technologie se směřování místního průmyslu částečně míjí se zaměřením naší univerzity, která historicky od doby kdy vznikla jako jezuitská akademie je zaměřena převážně humanitně a sociálněvědně. V budoucnu by tak univerzitě bezesporu slušela i technologická fakulta, která by tuto mezeru pomohla vyplnit. Ve spolupráci s městem a krajem by bylo také nesmírně důležité posílit podporu inovačního podnikání, aby fungovala alespoň na takové úrovni jako v sousedních regionech, ať už se jedná o Jihomoravské Inovační Centrum nebo Moravskoslezské Inovační Centrum.

Další články