Dnes:28°C

Zítra:30°C

Čtvrtek 29.7. Marta
Menu

Tomáš Sýkora: Vše u nás trvá, jsme příliš byrokratický stát

Tomáš Sýkora: Vše u nás trvá, jsme příliš byrokratický stát

foto: Archiv Tomáše Sýkory

18. 03. 2021 - 06:00

Tomáš Sýkora byl dlouhá léta předsedou představenstva Okresní hospodářské komory Olomouc. I nadále v představenstvu působí, a to nepřetržitě již od roku 2006. Nyní je také předsedou Komise hospodářského rozvoje při Radě města Olomouce. Položili jsme mu tedy pár otázek nejen o činnosti komise, ale i na to, co vidí jako největší výzvy, jak zvládat složitou finanční situaci města či kde bude stát nové depo Dopravního podniku. 

HV: Jsi předseda Komise hospodářského rozvoje, poradního a iniciativního orgánu Rady města Olomouce. Co je podle Tebe největší výzva pro Olomouc na následujících 10–20 let? 
Olomouc je v současnosti krajské město, které se může vzhledem ke své poloze v srdci Moravy profilovat do jejího hospodářského lídra. V budoucnu zřejmě dojde k transformaci současných roztříštěných krajů do větších územních celků nebo obnově bývalých historických zemí. Pokud v České republice zůstanou kraje, tak by na Moravě vzhledem k počtu obyvatel a rozlohy, mohly vzniknout tři a to Moravskoslezský se sídlem v Ostravě, Středomoravský se sídlem v Olomouci a Jihomoravský se sídlem v Brně. Zde vidím příležitost pro Olomouc. 

HV: Město není v optimální finanční kondici. Jaký je Tvůj názor na velkou investici v podobě prodloužení tramvajové tratě? 
Tramvajová trať je ekologická doprava budoucnosti, která nezamořuje své okolí zplodinami a velmi dobře slouží svému účelu. Jedná se stále o elegantní a nenáročnou dopravu. K Olomouci neodmyslitelně patří. Tramvajová trať Nové sady – Povel, jejíž II. etapa navazuje na již zrealizovanou I. etapu povede až na Schweitzerovu ulici. Na druhou etapu tramvajové trati Nové sady – Povel, byla již vydána všechna stavební povolení a akce se nyní rozbíhá. U takto velkých investičně náročných akcí nelze jejich realizaci provést bez finanční podpory z externích zdrojů. Spolufinancování ze strany Evropské unie a České republiky se předpokládá 70 % způsobilých výdajů. Tato příležitost se už v budoucnu opakovat nebude. Na to by měla navazovat tramvajová trať Nové sady – Povel III. etapa, která je ve stupni zpracování projektové dokumentace pro uzemní řízení. 

HV: Když už jsme u té dopravy. Diskutuje se o potřebě nového depa Dopravního podniku pro autobusy i tramvaje. Jednou z variant je využití bývalých kasáren v Neředíně, kde se ale původně připravovala průmyslová zóna. Je to dobré rozhodnutí? A budou vůbec finance na vybudování tak finančně náročného zázemí? 
Ano, to je dobrá otázka, několikrát jsme danou problematiku projednávali na Komisi hospodářského rozvoje a zabývali se vyhledávacími studiemi nové vozovny DPMO, které měly detailně prověřit čtyři lokality: kasárna Neředín A, kasárna Neředín B, OC Globus a ČD jih. Každou z lokalit jsme posuzovali zvlášť a to jak její klady, tak i zápory, včetně majetkoprávních vztahů a finančních nákladů potřebných k realizaci. Podotýkám, že ani u jedné z výše zmíněných lokalit město Olomouc nevlastní všechny potřebné pozemky a u všech ploch musí dojít ke změně územního plánu. Zabývali jsme se i tím, že za pár let by měl být akutní problém nedostatečné kapacity odstavu tramvají a vyřešit by to měl odstavný pruh na Fibichově ulici. Regulérní otázkou, která v souvislosti s budováním nového areálu DPMO vyvstává, co se stane se stávajícími areály? Například areál v Sokolské ulici nebyl nikdy finančně vyčíslen, ale má velký rozvojový potenciál. Studenti k tomuto areálu vytvořili v minulosti studii. V budoucnosti se bude muset vyřešit, co se Sokolskou ulicí včetně kolejí. Je to takříkajíc v procesu.

HV: S tím souvisí, mělo by se město snažit připravit jinou lokalitu jako průmyslovou zónu? 
Určitě, měla by být co nejdříve vytipována nejvhodnější lokalita pro průmyslovou zónu, a to třeba jedna ze čtyř lokalit, které jsem zmiňoval a kde se vozovna DPMO z nějakého důvodu stavět nebude. Město Olomouc ji pro svůj rozvoj do budoucna potřebuje. Je to strategické rozhodnutí, protože do připravené průmyslové zóny můžeme dostat nějaký domácí, či zahraniční high tech podnik nebo společnost, která naše město posune dopředu.

HV: Jak by Tomáš Sýkora řešil aktuální zadlužení města ve spojitosti s výpadky příjmů kvůli aktuální pandemii?
Samozřejmě to není a nebude jednoduché. Zadlužování města bych omezil tak, že by mohlo použít návratné zdroje financování pouze na úhradu investičních výdajů a na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji běžného rozpočtu. V průběhu rozpočtového roku bych využíval návratné zdroje financování výjimečně za podmínky, že budou splaceny do konce rozpočtového roku z příjmů běžného roku. Město by mohlo vstupovat jen do takových závazků vyplývajících z návratných zdrojů financování, jejichž úhrada dlouhodobě nenaruší vyrovnanost běžného rozpočtu následujících let. Dále pro účely plnění svých povinností, by město Olomouc přijalo návratný zdroj financování pouze v takovém případě, pokud by celková částka jejich dluhu nepřekročila 60% skutečných běžných příjmů předcházejícího rozpočtového roku. Obecně bych tedy hlídal každou investovanou korunu a s tím spojené náklady. V této nelehké pandemické době bych rozhodně neprodával žádnou nemovitost v majetku města, protože tyto nemovitosti městu vydělávaly, vydělávají a nadále budou generovat nemalé peníze. V minulosti se to bohužel dělo a město tak bylo nevratně poškozeno. Zaměřil bych se a vyvinul nemalé úsilí na změnu zákona o rozpočtovém určení daní č. 377/2007 Sb., který vešel v platnost 1.1.2008, aby byl pro města typu Olomouce příznivější.

HV: Město se v posledních letech, zejména pak díky soukromým investorům, rozvíjí. Výstavba nejen bytů je poměrně intenzivní. Na druhou stranu zaznívá kritika třeba k územnímu plánu, který v kombinaci se stavebním zákonem výstavbu značně komplikuje a vše trvá. Jaký na to máš názor? 
Soukromí investoři se zajisté snaží, ale jsem i pro státní a obecní investice do výstavby bytů, které by mohly být větší. Já jsem vždycky byl a jsem pro co největší urychlení jakékoli výstavby, pokud je to pro danou lokalitu přínosné. V naší krásné zemi bohužel všechno dlouho trvá, jsme silně úřednický, byrokratický stát a neposouváme se tak rychle dopředu, jak bychom sami chtěli. Státní a obecní aparát postupuje podle stanoveného schématu, který má naučený a nerad ho mění. Je zde několika stupňovité řízení, které se mnohdy nedoplňuje, ale naopak v mnoha případech je v protikladu. Chtělo by to zavést „reengineering,“ to je metoda používaná pro radikální změnu procesů. Když to vztáhnu na dnešní koronavirovou pandemii, tak v jednoduchých příkazech a nařízeních, které se delší dobu nemění je síla. Například, „mám nasazenou roušku, či respirátor po opuštění svého bytu nebo kanceláře a to po celou dobu, co jsem mimo tento prostor“. Také zde podle mne chybí odvaha některé věci měnit ku prospěchu celku a ne pouze v zájmu nějakých lobbistických zájmových skupin. 

HV: Poslední otázka, Komise je nejen poradní, ale i iniciativní orgán. Máš nějaká klíčová témata, která bys rád do konce tohoto volebního období navrhl, otevřel a v nejlepším případě i prosadil?
Klíčových témat je mnoho, ale jedno stěžejní jsem již zmínil, je to vytipování průmyslové zóny a její prosazení. Dále bych se chtěl zaměřit na zlepšení parkovacích podmínek a vybudování většího počtu cyklostezkových tras ve městě. Rovněž bych chtěl přispět svými kontakty k uzavření spolupráce s univerzitním rakouským městem obdobného významu, jako je Olomouc. Myslím, že by to prospělo hospodářské, společenské a vzdělanostní synergii. Jsem rád, že jsme k tomu jako Komise hospodářského rozvoje přispěli a v současné době se spolupráce již domlouvá.

Další články