Dnes:20°C

Zítra:19°C

Čtvrtek 7.7. Bohuslava
Menu

Výzkum UP Polovina dětí zažila šikanu kvůli vzhledu

Polovina dětí zažila šikanu kvůli vzhledu

foto: freepik.com

22. 06. 2022 - 13:50

Pamatujete si ještě na své dětství? Trpěli jste tehdy šikanou od spolužáků za to, že jste moc malí, velcí, hubení, tlustí, že trochu šilháte, že vám špatně narostly zuby, jste moc pihovatí nebo nosíte oblečení po starších sourozencích? Polovina českých dětí nyní zažívá kvůli svému vzhledu, oblečení či typu telefonu posměšky ostatních. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu, který prováděla v minulých měsících Pedagogická fakulta v Olomouci. Výzkumný tým zjistil, že třetina respondentů má obdobnou zkušenost i na sociálních sítích a řada z nich si i proto upravuje pomocí různých aplikací a filtrů fotografie, aby vypadali ve virtuálním prostoru lépe a krásněji. Nejčastěji se děti pohybují na sítích Youtube, Instagram a TikTok.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo téměř 10 000 žáků ve věku 10 až 17 let, je šikana tohoto druhu běžnou součástí života dospívajících. Nejčastěji se dětem ostatní posmívali kvůli tělesnému vzhledu (29 %) nebo obličeji a vlasům (26 %). Urážky kvůli oblečení nebo mobilu (značka, stáří mobilního zařízení) zažilo 22 % dětí. Přitom jen 8 % dětí přiznalo, že by se někomu posmívalo v online prostředí, ve virtuálním prostředí to bylo 13 %. Sociální sítě jsou pro většinu dětí velmi důležité. Představují pro ně prostor, kde se mohou bavit, komunikovat s přáteli, prezentovat se i tvořit vlastní virtuální identitu prostřednictvím profilů, které samy plní nejrůznějším obsahem.

Stejně jako generace před nimi, řeší v období dospívání svůj vzhled i nyní téměř každý. Mladí lidé dneška však mají svůj pohled zkreslen nerealistickými fotkami či videi právě ze sociálních sítí. „Jen každé druhé dítě je podle výzkumu spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 % dětí,“ řekl šéf výzkumného týmu Kamil Kopecký. 

Nespokojenost dětí se odráží i v tom, co by na sobě chtěly zlepšit. Zhubnout si přeje více než třetina dětí, více než 30 % by chtělo nabrat svalovou hmotu. Dalšími prostředky ke zlepšení vzhledu byly například změna barvy vlasů či tetování. Přes 8 % dětí by chtělo změnit velikost a tvar svého pozadí či prsou.

Děti, které se staly obětí body shamingu (posměšky a hejtování kvůli vzhledu), přiznávají jak negativní, tak i pozitivní dopady na svou psychiku a chování. Některé dospívající nepříjemné zkušenosti motivovaly pozitivně, což se odrazilo v aktivitách podporujících zdravý životní styl a sport, kterým se začalo více věnovat 10 % dětí, na posilování se zaměřilo 5 % dětí. Zhruba 4 % respondentů se začalo zdravě stravovat a 8,4 % dospívajících změnilo styl oblékání a více se zajímá o módní trendy.

Přes 7 % dětí se však začalo omezovat v jídle a 5 % dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum. Naopak zvýšení příjmu potravy více než obvykle deklarují 2 % dětí. „Závažným zjištěním je pak přiznání přejídání se a následné vyzvracení potravy u 1,3 % dětí. Přes 7 % dětí začalo vnímat své tělo jako ‚tlusté‘, přestože je okolí ujišťovalo o opaku,“ píše se ve zprávě z výzkumu.

Unikátní výzkum, který si klade za cíl správně nastavit prevenci a edukaci, společně uskutečnily Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty UP s její katedrou psychologie a patopsychologie a společnost O2, která se aktuálními tématy chování v digitálním světě zabývá dlouhodobě v rámci svého projektu O2 chytrá škola.

Další články