PRAVĚKÉ OSÍDLENÍ Archeologové u Kojetína objevili přes 1200 objektů

Archeologové z Archeologického centra Olomouc dokončili záchranný archeologický výzkum na jižním obchvatu Kojetína, kde na zhruba 200 metrech zkoumané plochy odkryli více než 1200 archeologických objektů. Výzkum probíhal od září loňského roku v souvislosti s modernizací železniční tratě Brno–Přerov a potvrdil, že oblast byla osídlena po tisíce let – od pravěku až po raný středověk.

„Celkem jsme na úseku nalezli přes 1200 archeologických objektů. Mezi nejčastější nálezy na lokalitě patří sídlištní objekty z doby římské a přelomu starší a mladší doby železné. Zachytili jsme také velké množství kůlových a sloupových jamek, které představují pozůstatky po základových konstrukcích nadzemních staveb,“ uvedl vedoucí výzkumu Vít Záhorák z Archeologického centra Olomouc. Nejstarší sídlištní objekty pocházejí z eneolitu, přibližně z období kolem roku 4000 před naším letopočtem, nejmladší pak ze 7. století našeho letopočtu.

Významným objevem jsou také pravěká vodohospodářská zařízení, která archeologové identifikovali na závěr výzkumu. „Studna se srubovou konstrukcí pravděpodobně pochází z halštatského až časně laténského období. Dataci jsme určili na základě kusů leštěné keramiky nalezených uvnitř studny,“ popsal Záhorák. Studna měla čtvercový půdorys a byla zhotovena z masivních dřevěných prken uložených v jílovitém podloží. V její blízkosti odborníci odkryli i menší studnu kruhového tvaru, vzniklou vydlabáním jednoho kmene stromu, jejíž stáří zatím není přesně určeno.

Největší množství nálezů pochází z doby železné a římské. Archeologové zde identifikovali mimo jiné deset polozemnic z přelomu starší a mladší doby železné a pět germánských zahloubených chat z doby římské, které se lišily především pravidelnou vnitřní konstrukcí. Součástí sídlišť byly také zásobní a odpadní jámy využívané ke skladování potravin.

Zajímavým nálezem je rovněž depot železných předmětů objevený v objektu se stopami po spáleništi. „Jednalo se o zhruba čtyřicet centimetrů dlouhé klíče určené k uzavírání závory. Nejde o klíče k zámkům, jak je známe dnes. Pravděpodobně sloužily k uzavírání větších staveb a podobné typy se běžně používaly už v době laténské a přetrvaly až do středověku,“ vysvětlil Záhorák.

Výzkum přinesl také doklady každodenního života tehdejších obyvatel – keramiku, přesleny na výrobu příze, zvířecí kosti, kostěné nástroje či kameny z konstrukcí pícek. Výjimečné jsou i tři sídlištní pohřby a jeden samostatný hrob, včetně pohřbu dítěte, jehož ostatky nyní čeká antropologická analýza.

„Výzkum dokládá stopy lidského osídlení a každodenního života v této oblasti od eneolitu, tedy zhruba od roku 4000 před naším letopočtem, až po raný středověk kolem roku 700 našeho letopočtu. Jde o místo, kde se lidé opakovaně usazovali napříč tisíciletími,“ shrnul vedoucí výzkumu.

Veškeré nalezené předměty nyní archeologové zpracovávají v laboratořích Archeologického centra Olomouc. Výsledky přírodovědných a environmentálních analýz, které mají přiblížit podobu tehdejší krajiny i způsob života jejích obyvatel, budou postupně zveřejňovány.