Komentář politologa Bída olomouckého rozvoje: Jak se nám čtyři roky žilo?

Přestože některé stavební či dopravní projekty ještě stále nejsou dokončené, umožňuje nám to hodnotit jejich průběh či aktuální stav. U těch hotových je nutné zamyslet se nad tím, zda město využilo příležitost posílit kvalitu veřejného prostoru a městské dopravní infrastruktury k lepšímu, či nikoliv. Právě v této oblasti je vysvědčení stávající koalice velmi špatné. V březnu 2022 to budou již dva roky, co probíhá stavba mostu přes řeku Moravu na Masarykově ulici. Ani po dvou letech však velmi pravděpodobně nebudou dokončeny úpravy nábřeží řeky Moravy, jejichž dokončení město slibovalo na jaro tohoto roku. Investorem stavby je sice Povodí Moravy, ale právě město musí být při stavebních a dopravních úpravách tohoto rozměru garantem postupu, který bude zatěžovat občany i podnikatele jen po nezbytně nutnou dobou a práce se nebudou neúnosně natahovat. Je v zájmu města, aby změny proběhly co nejrychleji a nejefektivněji. Právě to ale v Olomouci neplatí.  Dopravně strategická lokalita, v níž nyní probíhá stavba mostu – tzv. Rejnoka – byla již dříve zatížena výstavbou nového mostu na Komenského ulici (u Bristolu) a opravou mostu přes Mlýnský potok. Most u Bristolu se otevřel až po dlouhých 21 měsících. Až dosud zde ale pokračují dopravní omezení. Stále není obousměrně průjezdná ulice Nábřeží a v dané lokalitě není zajištěna dostatečná plynulost silničního provozu. Nový most u Bristolu bohužel není příliš zdařilý ani z estetického, ani z funkčního hlediska. Nemyslelo se na cyklisty a dopravní zácpy jsou zde pravidlem. Ježdění do školy s dětmi v tomto směru a jejich rozvážení na odpolední kroužky se stává každodenním bojem a napětím, zda na daný čas zvládnete dojet.  

Již třetí rok není ve směru od Mořice a Náměstí Republiky k hlavnímu nádraží a Hodolanské k dispozici normální tramvajové spojení. Autobusové linky městské veřejné dopravy fungují jen omezeně – pouze v některých částech této trasy. Po většinu období náhradní dopravu měly řešit tramvaje, které s cestujícími objížděly celé město dokola. Rodiče musejí děti do školy vozit autem, protože jiná varianta na této trase v podstatě nedává smysl. O samostatné dopravě dětí do kroužků veřejnou dopravou nemůže být řeč, jelikož se v potřebném čase na ně prostě nestihnou dostat. 

Všichni občané ve městě vidí a každý den pociťují, že stavby mostů a stavební úpravy v rámci protipovodňových opatření probíhají až trestuhodně pomalu navzdory páteřní roli komunikací, které přes ně vedou. Město je dlouhodobě dopravně zacpané, jen obtížně průjezdné a stále se neblýská na lepší časy. Již několik let znamená cesta do centra objíždění stavenišť a rozkopaných či uzavřených míst. Ústy voliče bilancujícího před volbami se můžeme ptát: Jak se město o občany v čase nezbytných rekonstrukcí postaralo? Zajistilo funkčně adekvátní náhradní veřejnou dopravu? Zvládlo tyto opravy tak rychle, jak to současné technologie umožňují? Zkvalitnily nové stavby dopravu a veřejný prostor ve městě? Až budeme před volbami hodnotit, jak se nám v Olomouci pod současnou koalicí žilo a co se jí povedlo, měli bychom si pamatovat, že je toho hodně, co se dalo zvládnout lépe.