Zde může být vaše reklama.

Historie olomouckých staveb: Kostel Zvěstování Páně

Historie olomouckých staveb: Kostel Zvěstování Páně

foto: hrobka.kapucini.cz

11. 12. 2021 - 14:48

Olomouc jako historické město nabízí návštěvníkům i obyvatelům obrovské množství příběhů a pohledů zpět do historie. Nejinak je tomu u historických budov, které se v hanácké metropoli nacházejí. Pojďte se spolu s námi podívat do historie některých z nich.

 

Díl 24.: Kostel Zvěstování Páně
 
Kostel, který patří mezi ty římskokatolické na území Olomouce, se nachází na Dolním náměstí a patří do areálu kapucínského kláštera. Správu nad ním drží farnost svatého Michala, je chráněný jako kulturní památka České republiky.

Historie kapucínů v Olomouci sahá až do sedmnáctého století. Kapucíni do města přišli už v roce 1614, jejich původní kapucínský klášter, který stál před městskými hradbami u Střední brány, byl zničený v roce 1642, když město obsadili Švédové. Nový konvent, spolu kostelem Zvěstování Páně, začali kapucíni stavět v roce 1653. V roce 1655 byla na místě odsloužená první mše, k vysvěcení chrámu ale došlo až v roce 1661.

Vzhledem k regulím řádu se ze začátku v kostele mohli používat jen přenosné varhany. Teprve v roce 1814 dochází k úpravám kůru pro hudebníky a v roce 1858 se podařilo pořídit nové varhany, které byly v roce 1913 nahrazené novým nástrojem z dílny Jana Tučka staršího z Kutné Hory. 

Ani vstup z náměstí ne vždy vypadal tak, jako dnes, upravený byl prostor v roce 1843, následně došlo k obnovení celého kostela v roce 1926. A to u příležitosti 700. výročí smrti svatého Františka z Assisi. Nad portál tehdy přibyl freskový obraz Zvěstování Panny Marie, dílo olomouckého malíře Jano Köhlera. V roce 1933 byl před kostelem instalován dřevěný kříž k výročí ukřižování Ježíše Krista.

Nástup komunistického režimu znamenal, že se z kláštera museli kapucíni odstěhovat. Kostel sice i nadále zůstal otevřený pro veřejnost a sloužil svému účelu, klášter stát zabral a postupně se v něm vystřídalo hned několik různých institucí. Až teprve po sametové revoluci se mohli kapucíni o svůj majetek přihlásit a uplatit na něj svůj nárok. Ten jim byl soudem přiznám v roce 1995. 

K poslední velké úpravě došlo v letech 2012 a 2013. Tehdy dostal kostel novou fasádu světle šedé barvy a byla také opravena terasa spolu s čelní stěnou chrámu.

Kostel sám o sobě je jednolodní a bezvěžový. Svým vzhledem je typický pro kapucínskou architekturu a může se chlubit charakteristickým trojúhelníkovým štítem. Průčelí kostela je obrácené do Dolního náměstí, za kněžištěm se nachází klášter, který je oproti kostelu otočený o pětačtyřicet stupňů. Nad portálem se nachází obdélná freska Zvěstování Panny Marie, po jejích stranách jsou dvě obdélníková okna a nad ní je kulaté okno s tlapatým křížem.

Hlavní, dřevěný oltář pochází z roku 1756, vyrobil ho ve své době olomoucký truhlář Josef Wesenberger. Obraz byl vytvořený v roce 1661, v dílně vídeňského malíře Tobiase Pocka. Na vítězném oblouku je umístěna freska, která znázorňuje smrt svatého Františka.

Další články