Sobota 4.7. Prokop
Menu

Z historie olomouckých čtvrtí: Povel

Z historie olomouckých čtvrtí: Povel

foto: Archiv

27. 06. 2020 - 15:00

Když v roce 1919 vznikl takzvaný Velký Olomouc, přičlenilo se k historickému městu jedenáct okolních vesnic a dvě menší města. Právě tehdy získala Olomouc základ svého dnešního půdorysu. Z dřívějších měst a vesnic se staly městské čtvrti, další a vzdálenější obce se pak připojily v průběhu minulého století. Jejich dějiny jsou v porovnání s centrem Olomouce ohraničeným původními hradbami poněkud opomíjené, ale rozhodně stojí za pozornost. Vydejte se s námi do historie olomouckých městských částí.

Díl 18.: Povel

Dějiny starobylé osady Povel jsou plné paradoxů. V minulosti byly vesnice s tímto názvem vlastně dvě, jeden Povel z přídomkem Český, druhý Německý. Německý Povel (Powel) pak zmizel ze světa, ale v tom českém zase brzy převládli Němci, aby se následně alespoň zčásti vrátil na své původní místo. Tři roky před svým začleněním do Olomouce pak měl změnit název na Hötzendorf, k tomu však nakonec nedošlo a tak se i dnes můžeme bavit o olomoucké části Povel. 

Kdy vznikl, to už se zřejmě nikdo nedozvíme, ale archeologické objevy z 80. let minulého století prokázaly, že se na území v oblasti okolo dnešní Zikovy ulice nacházelo opevněné hradiště ještě v době předvelkomoravské. Existovalo již na počátku 7. století

Předvelkomoravské ústředí Hornomoravského úvalu v Olomouci-Povelu je řazeno ke třem nejvýznamnějším centrálním moravským lokalitám raného středověku.

Rok 1250 - majetek velehradského kláštera, od kterého ves přešla do majetku panovníka. 

Rok 1268 - král Václav II. daroval Povel (Powel) svému kaplanovi a lékaři Jindřichovi, který Povel daroval olomoucké kapitule, ta zde zřídila jako svou prebendu hospodářský dvůr. 

Rok 1331 – olomoucká kapitula rozdělila hospodářský dvůr za stálé platy do dědičného nájmu mezi místní rolníky. Farní úřad měl Povel v Nových Sadech. Ves Povel byla rozložena kolem potoka Povelky, který vtékal do jednoho z ramen Moravy pod olomouckými hradbami. Část vsi blíž k hradbám města v místě nynějších Smetanových sadů, byla v listině z roku 1443 uváděna jako Německý Povel a jižnější část byla v roce 1459 uváděna jako Česká Povel. Místní rolníci vynikali pěstováním zeleniny. 

V polovině 18. století byl v rámci budování olomoucké pevnosti Německý Povel zbourán a nové sídliště bylo vybudováno u Českého Povelu, kde si Povelští postavili podle projektu místního zednického mistra F.Morbitzera v roce 1773 barokní kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. 

V roce 1834 měl Povel 65 domů a 378 obyvatel. 

1850 tímto rokem se stal Povel samostatnou politickou a katastrální obcí a přestal být závislý na olomoucké kapitule. Školu měl Povel na Nové Ulici, a tak si v roce 1899 postavila obec vlastní školu. 

Rok 1900 bylo v Povli strojní zámečnictví B. Schleifa a v r. 1911 lihovar. R. 1910 měl tehdy ještě Povl 117 domů a 1251 obyvatel, z toho 131 českých, 1106 německých a 15 různých národností. 

V roce 1916 se německé zastupitelstvo obce rozhodlo změnit název obce na Hötzendorf, podle jména neslavně proslulého náčelníka generálního štábu rakousko-uherské armády. Pro nesouhlas úřadů musel starosta obce K. Prachtel změnit název obce, ale místo původního Povl (Powel) na Povel a s tímto názvem se obec připojila v roce 1919 k Olomouci. 

V roce 1930 bylo v Poveli 244 domů a 2567 obyvatel. Většina původní drobných památek výstavbou sídliště zmizela, částečně byly nahrazeny plastikami s různou uměleckou hodnotou. Kolem povelské barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, který se stal součástí katastrálního území sousedních Nových Sadů, je několik barokních soch umístěných zde dodatečně z různých částí Olomouce a které se postupně renovují. 

Z pravé strany před kaplí je v bednění socha sv. Juda Tadeáše z roku 1728, přemístěná ze Střední Novosadské ulice. Za ní je socha sv. Šebestiána z roku 1720 a dále v zadní části kostela poničená socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1728, přemístěna sem ze Střední Novosadské ulice. Po levé straně je podstavec kříže z roku 1832 a za ním v zadní části kaple socha Boha Otce z roku 1751 původně zdobící cestu ke Klášteru Hradisko. 

Na Janského ulici před zdravotním střediskem je bronzová socha ženy. Před bývalým obchodním domem Zenit je pěkná kašna se sochou Venuše.

0 komentářů

Další články