Prezident ocenil čtveřici osobností z Olomouckého kraje
Významné osobnosti už tradičně oceňuje při příležitosti výročí vzniku republiky prezident. Petr…
foto: Archiv Zdenka Zukala
17. 11. 2020 - 07:00
Před jednatřiceti lety proběhla v České republice událost, která do dějin vstoupila pod názvem Sametová revoluce. Nejvíce jsou s datem 17. listopadu spojené demonstrace v Praze. Protesty se ale nevyhnuly ani jiným městům v republice, hanácká metropole Olomouc nebyla výjimkou. Zdenek Zukal, Olomoučanům velmi známá osobnost, už tehdy zachycoval protesty v Olomouci na kameru, od samého počátku.
HV: Pane Zukale, kde vás zastihla revoluce v roce 1989?
Revoluce v roce 1989 mě zastihla v Olomouci, protože jsem pracoval v audiovizuálním centru Univerzity Palackého jako kameraman. A jelikož jsme měli sídlo v budově filozofické fakulty, byl jsem u studentské okupační stávky od jejího samotného počátku. Vše jsem samozřejmě točil. Protože nám zaměstnanci zvláštního oddělení zabavili univerzitní kamery, měli jsme tehdy vypůjčené kamery VHS a na ty jsme veškeré dění na univerzitě i ve městě natáčeli.
Vše jsem samozřejmě točil. Protože nám zaměstnanci zvláštního oddělení zabavili univerzitní kamery, měli jsme tehdy vypůjčené kamery VHS a na ty jsme veškeré dění na univerzitě i ve městě natáčeli.
HV: Jak jste vy a celá Olomouc prožívali 17. listopad?
2. Prožíval jsem tu dobu velmi intenzivně. Zúčastňoval jsem se všech demonstrací a akcí ve městě a na univerzitě. Na té první, která se konala u oken dnešní Hanácké restaurace, nás ještě moc nebylo. Dohlíželi na nás policisté se psy, kteří byli schovaní na nádvoří radnice. Celou dobu jsme čekali, kdy přijdou a rozeženou nás. Během okupační stávky jsem byl v podstatě na fakultě 24 hodin denně až do Vánoc.
Zdálo se mi to neskutečné, že se něco takového mohlo stát, protože jsem byl smířen s tím, že komunisti tady budou na věky věků.
HV: Pamatujete si, co jste si tehdy myslel, jak jste vnímal to, co se děje?
Zdálo se mi to neskutečné, že se něco takového mohlo stát, protože jsem byl smířen s tím, že komunisti tady budou na věky věků. Nepočítal jsem s tím, že se něco může změnit. A najednou jsme měnili dějiny. Byla to velmi hektická doba, kdy člověk neměl moc čas na to, o těch věcech přemýšlet. Navíc vše bylo jednoduché, černobílé. Byli jsme jenom „my" a „oni". My, co si změny přejeme, a oni, kteří je nechtějí.
Záběry z Univerzity Palackého v Olomouci, návštěva Václava Havla, Zdeněk Zukal za kamerou
HV: Máte spoustu fotografií i vedií, vracíte se k nim i po letech, že se chcete podívat, jak to tehdy v hanácké metropoli vypadalo?
Svá videa si občas pouštím. Vždy se mi vrátí ta neopakovatelná atmosféra, která se už bohužel nikdy nemůže vrátit. A asi už těžko někdy zažijeme, kdy celý národ držel při sobě, kdy pomáhal jeden druhému bez toho, aby přemýšlel o tom, co z toho bude mít za zisk. Navíc ta videa mají to kouzlo, že je z nich dodnes patrné, kdo tu revoluci „dělal" a kdo ne.
Svá videa si občas pouštím. Vždy se mi vrátí ta neopakovatelná atmosféra, která se už bohužel nikdy nemůže vrátit.
HV: Už je to víc, než třicet let. Jak se podle vás Olomouc změnila a v čem?
Olomouc se za tu dobu změnila hrozně moc. Před rokem 89 byla smutná a šedá. Hlavně díky podnikatelům a soukromníkům dostala barvy, domy nové fasády a centrum města začalo alespoň trochu žít. I když lidé kvůli práci mají méně času než dřív, je tady celá řada možností pro kulturní a sportovní vyžití. A abych nezapomněl, je tady mnohem více barů a hospod, což taky není úplně k zahození.
Významné osobnosti už tradičně oceňuje při příležitosti výročí vzniku republiky prezident. Petr…
Po krátké těžké nemoci zemřel ve čtvrtek 9. října bývalý náměstek primátora Olomouce, člen městské…
Vůně letního dne, smích dětí, tóny hudby, které se nesou nad loukou, a přátelská atmosféra, kde se…
Dokončit Michalské schody a následně se pustit do dalších schodů, které vedou do Výpadu od…
Přemyslovice - Jen pár kilometrů od sebe stojí rozhledny na vrcholu Strážná u Přemyslovic a na…
Olomouc - Aktivní senioři se mohou hlásit do dalšího ročníku vzdělávacího cyklu Blízká setkání…