Lenka Dohnalová Mlynářová: Dělám, co mě baví

Je výraznou osobností kulturního života v rámci celého našeho kraje. V jejích stopách se vydala řada bývalých studentů našeho gymnázia, kteří založili vlastní soubory a navazují tak na její práci. Svátky písní přinesou mimo mnohé jiné také Open Air koncert olomoucké sbormistryně Lenky Dohnalové Mlynářové, která byla u toho, když před čtvrtstoletím nacvičili studenti Gymnázia Hejčín muzikál Jesus Christ Superstar. Od té doby ušla se svými sbory obrovský kus cesty a právem jí patří hlavní stage celého festivalu.

Jaké sbory momentálně vedete?
Komorní sbor Lenky Dohnalové Mlynářové, což je sbor, který vznikl před dlouhými pětadvaceti lety na Gymnáziu v Hejčíně, pak současný pěvecký sbor v Hejčíně a v Prostějově ženský sbor Proměny, a na Svátích písní bude celý hodinový program zpívat právě Sbor Lenky Dohnalové Mlynářové, plus Ad Brunensis z Brna, a na posledních pět písniček se budou přidávat další festivalové sbory, například Sbor Gymnázia Litovel.

Vy sama zpíváte, nebo jen dirigujete?
Ne, já jenom diriguju. Jinak jsem zanícená klavíristka. A jak jsem se dostala k této práci? Před pětadvaceti lety jsem dělala konkurs a pozici učitelky na Gymnáziu v Hejčíně. Tehdejší pan ředitel moc chtěl založit sbor, tak jsem se toho ujala a sbor založila. Začali jsme prvně zpívat muzikály, Jesus Chris Superstar, Vlasy, později jsme spolupracovali třeba s Hradišťanem, kdy jsme dělali Evangelium podle houslí, ale k muzikálům se vracíme pořád. Ta nejstarší generace zpěváků mi zůstala dodnes věrná a vznikl z toho postupně právě můj komorní ochestr s těmi nejlepšími zpěváky, kteří prošli hejčínským sborem. Já sama mám vystudovanou češtinu a hudebku a hudba je můj obor, ale nezpívám.

Kde jste všude za ta dlouhá léta vystupovali?
Za těch pětadvacet let je toho samozřejmě strašně moc. Byli jsme na velkém turné v Německu, jinak zpíváme většinou jen po České republice. Po roce 2013 jsme ale obnovili naše koncerty s písněmi z muzikálů a zpívali jsme to jak v aranžích pro filharmonii, tak pro rockovou kapelu. S Moravskou filharmonií, s Pardubickou, se Zlínskou. A s mnoha dalšími. Největší koncert jsme měli v Ostravě v Gongu. Tam s námi zpívali i Dan Bárta a Bára Basiková. Byli jsme i na Smetanově Litomyšli, bylo toho obrovská spousta. Nejraději ale dělám hudební divadlo – například Zbojnickou baladu. Příští středu budeme mít Prokleté básníky, což je zase spíše činoherní divadlo. Líbí se mi tyhle ucelené projekty.

Mají dnes vůbec děti zájem o zpěv?
Asi byly doby, kdy sborové zpívání zažívalo větší boom, ale pořád mám na Hejčíně asi pětadvacetičlenný sbor. Je pravda, že už je to dnes asi trochu výlučnější záležitost, než jaká to byla dřív, ale mám tady velmi šikovná děcka.

Jaké máte se sborovým zpěvem plány do budoucna? Čeho se dá dosáhnout ve sborovém zpěvu?
To dost záleží na to, co přesně chcete. Na soutěžích dávám přednost uceleným právě mým oblíbeným projektům, mám ráda, když se hudba spojí s divadlem. Baví mě především hudební divadlo a soudobá hudba, jazz. Nepodřizuju se obecným představám o tom, jak by měl sbor vypadat a snažím se dělat, co cítím a co mě baví.