Dnes:3°C

Zítra:1°C

Středa 8.12. Květoslava
Menu

Vizualizace proměny Rekonstrukce Červeného kostela má novou podobu. Podívejte se!

Rekonstrukce Červeného kostela má novou podobu. Podívejte se!

foto: Vizualizace Aterier-r

11. 02. 2021 - 12:00

Firma Atelier-r, která je zodpovědná za vizualizaci a přestavbu Červeného kostela v centru Olomouce, našla při práci na kostele ochozy, které chyběly v původní projektové dokumentaci z počátku 20. století. Architekt Miroslav Pospíšil, který má projekt na starosti, se ochozy rozhodl do přestavby zahrnout, firma tak vydala upravené vizualizace. Proměnu Červeného kostela, který spravuje Vědecká knihovna v Olomouci, jejímž zřizovatelem je Olomoucký kraj, zdědilo současné krajské vedení od toho předchozího. Projekt je v současné době financován z rozpočtu kraje, radní se ale snaží najít možnost dotací.

Účel přestavby se ale ani tentokrát nezměnil. Projekt počítá s tím, že se ze skladiště knih, kterým Červený kostel dlouho byl, stane moderní prostor, kde vznikne informační centrum, společenský sál, recepce a kavárna.

Přestavbu Červeného kostela schválil Kraj v roce 2016, za návrhem stojí ČSSD

Návrh na využití Červeného kostela jako informačního centra Olomouckého kraje vznikl už v předminulém volebním období, kdy kraji vládli sociální demokraté spolu s komunisty. Konkrétní návrh přinesl na radu tehdejší náměstek hejtmana Jiřího Rozbořila Radovan Rašťák (oba za ČSSD).

V usnesení ze schůze se píše, že „Rada Olomouckého kraje schvaluje záměr využití objektu Červeného kostela v Olomouci jako informačního centra Olomouckého kraje a ukládá zadat zpracování studie využití objektu Červeného kostela v Olomouci.“

„Důvodem byla skutečnost, že se v té době chystala stavba nového depozitáře Vědecké knihovny a v té souvislosti bylo třeba zvážit, jaké bude další využití kostela, který sloužil jako depozitář,“ napsala na dotaz Večerníku mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.

O vizualizace i stavbu projektu se stará olomoucký atelier-r architekta Pospíšila

Přestavbu Červeného kostela dostala na starosti firma atelier-r architekta Miroslava Pospíšila.

„Našim úkolem bylo najít vhodné řešení pro nové využití Červeného kostela podle programu zadání, které bylo vytvořeno Radou olomouckého kraje v roce 2016. Dle tohoto materiálu má být kostel využíván převážně pro provoz Vědecké knihovny, ale také bude sloužit potřebám Olomouckého kraje, který je vlastníkem objektu. Dle zadání z roku 2016, bude kostel sloužit jako prostor pro přednášky, autorská čtení, ale také pro nejrůznější kulturně-společenské akce,“ řekl Večerníku Pospíšil.

Vysvětlil také, proč bylo nutné vyprojektovat ke kostelu novou, moderní přístavbu.

„Všechny zmíněné funkce nutně vyžadují provozní a technické zázemí, které nelze v prostoru kostela umístit. Nutností proto bylo navrhnout nový objekt, do kterého by byly tyto provozní části umístěny. Myšlenka nové přístavby ke kostelu se zpočátku jevila jako nereálná, nicméně postupně se nám podařilo, společně s pracovníky Památkového úřadu Olomouc, najít vhodné řešení. Moderní dostavba je situována v ulici Bezručové mezi hmotou kostela a administrativní budovou Vědecké knihovny. Je to transparentní prosklený objekt, který zachovává vizuální propojení ulic Bezručova a Tylova, který svým tvarem a měřítkem reaguje na okolní zástavbu. Půdorysný tvar stavby je „výřezem“ části půdorysu kostela, který byl vysunut mimo původní půdorysnou plochu. Při pohledu z ulice Bezručovi stavba připomíná otevřenou knihu,“ uvedl Pospíšil.

Žůrek: Projekt přestavby Červeného kostela nezohledňuje skutečné potřeby knihovny

Po krajských volbách v roce 2016 se na kraji vyměnilo vedení, projekt přestavby Červeného kostela ale zůstal. Do země se ale koplo až ve chvíli, kdy bylo po dalších volbách, na podzim 2020, před ustavením nové koalice.

Ladislava Oklešťka (ANO) na hejtmanském postu vystřídal Josef Suchánek (Piráti a Starostové) a vedení kraje se pustilo do revize předchozích projektů. Jedním z nich byla také rekonstrukce Červeného kostela. Na tu si posvítil radní zodpovědný za kulturu, Jan Žůrek (Spojenci pro Olomoucký kraj), který už dříve řekl, že projekt rekonstrukce považuje za souběh celé řady nešťastných rozhodnutí a výsledkem je podle něj realizace akce, která v celé řadě ohledů nehledí na skutečné potřeby knihovny.

Jedním z problémů je podle něj cena, která se vyšplhala na 170 milionů korun, přesto na rekonstrukci předchozí vedení kraje nezískalo dotaci, peníze tak jdou přímo z krajského rozpočtu. To se v současné době Žůrek snaží změnit a možné dotace najít.

K situaci se už dříve nechtělo vyjadřovat ani vedení knihovny, které Večerník odkázalo na svého zřizovatele a zároveň vlastníka Červeného kostela, kterým je Olomoucký kraj.

„V tuto chvíli se nebudeme vyjadřovat. Probíhají jednání. Rekonstrukce Červeného kostela je plně v kompetenci Olomouckého kraje," napsal tehdy na dotaz ohledně rekonstrukce Josef Kaštil z oddělení komunikace a vnějších vztahů Vědecké knihovny.

Jak probíhají práce na Červeném kostele?

Vzhledem k finanční stránce věci bylo ve hře také zastavení rekonstrukce, což se nakonec nestalo, práce tak i nadále probíhají.

„V současné době probíhají práce na statickém zajištění objektu, které spočívají ve stabilizaci stavby v úrovni základové spáry. Po obvodu kostele, pod úrovní terénu bylo podloží zpevněno mikropilotami, které byly ve svých zhlavích propojeny železobetonovým věncem,“ prozradil Večerníku architekt Pospíšil.

Uvnitř kostela komplikuje práce vlhkost zdiva, přesto se připravují kanály pro rozvody technických instalací. Jakmile bude objekt staticky zajištěný, což by mohlo být už letos na jaře, začne se s pracemi na obnově krovu a střešního pláště stávající budovy.

Historie Červeného kostela

55 metrů vysoký kostel byl postavený ve stylu severoněmecké cihlové novogotiky. Projekt kostela a samotnou stavbu řídil Franz Böhm. Projekt vypracoval v roce 1898, stavba začala v roce 1901 a skončila o rok později. Jako kostel sloužil několika církvím do roku 1959, než jej stát předal Univerzitní knihovně. Ta jej začala využívat jako sklad knih a k těmto účelům slouží dodnes. Z původní stavby se v interiéru dochovala dřevěná kazatelna, varhany jsou k vidění v chudobínském husitském kostele. Od doby, kdy je využívaný jako sklad knih, se do něj podívala veřejnost jen ve dvou případech. A to v letech 2004 a 2005, kdy byl zpřístupněný v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.

Další články