Dnes:5°C

Zítra:7°C

Pátek 28.2. Lumír
Menu

Hoteliér Tomáš Rousek: Mrzí mě, že olomoucké náměstí málo žije

Hoteliér Tomáš Rousek: Mrzí mě, že olomoucké náměstí málo žije

foto: Archiv

23. 01. 2020 - 12:20

Chris Rea od něj ochutnal slivovici a Linda Evangelista dostala snídani přímo do postele. Řeč je o sympatickém řediteli hotelu NH Collection Olomouc Congress, Tomáši Rouskovi, který před dvěma lety získal ocenění hoteliér roku. O své práci i osobním životě mluvil v našem rozhovoru.

Vaše profesní dráha od hotelové školy v Opavě přes vídeňský Parkhotel Schönbrunn, až do olomouckého NH již byla v nejednom rozhovoru zmíněná. Pojďme zkusit začít trochu jinak. Máte dva syny. Jakými směry byste chtěl, aby se v budoucnu ubírala jejich pracovní kariéra? 

Jakými směry bych chtěl, aby se ubírala kariéra mých synu? Nevím, jestli je úplně nejdůležitější, co bych chtěl já. Já myslím, že kluci se asi oba rozhodnou sami. Ten starší syn, kterému je nyní šestnáct let, ten už mi naznačil, že kariéra v hotelu asi není úplně jeho sen. Nicméně má velmi rád gastronomii, takže možná se vydá tímto směrem. Aktuálně by měl dokončit gymnázium. Pak se uvidí... 

Mladší syn má ještě času dost? 

To ano. Kdyby tu s námi ale dnes seděl a zeptali bychom se ho, určitě by zaznělo, že bude profesionální tenista. 

Tak to se o Vás jako profesionální tenista ve Vašem důchodovém věku postará?

Trochu s tím i počítám, a proto ho podporuji. Představa, jak sedím za pár let někde se sektem a jahodami na Wimbledonu v prvních řadách, to by mě asi bavilo. 

Vy sám se můžete pyšnit mnohými oceněnými, včetně prestižní ceny Hoteliér roku. Vyjmenovat vše by nám asi chvíli zabralo. Nejnovějším úspěchem je ale hodnocení za rok 2019, kdy se olomoucký NH Hotel umístil na 1. místě ze všech Nh Hotelů, kterých je na světě asi 500, a to v kvalitě nabízených služeb na základě recenzí cestovatelů na serverech jako je booking.com, tripAdvisor, google apod. Je tohle ocenění to, kterého si nejvíce vážíte? 

Já si tohoto ocenění nesmírně vážím. Vše je výsledkem skvělé týmové práce všech mým spolupracovníků. Osobně si vážím nejvíce ocenění „Hoteliér roku 2017“. Je to velmi prestižní cena od lidí z tohoto byznysu, takže je to jiné než ocenění, a nyní to nemyslím špatně, od lidí z ulice. Tuhle cenu mi udělili ti nejlepší  hoteliéři z celé ČR a je to pro mě obrovská pocta. Nicméně to zmíněné ocenění je úžasné a my jsme vlastně potvrdili vítězství i z loňského roku. Je vidět, že cesta, kterou jsme si s mými lidmi vytýčili je ta správná. Nádherné recenze našich hostů nám dlouhodobě dávají za pravdu.  

Zkuste mi stručně říct, co je hlavní recept na úspěch, jak být nejlepší? 

Ono to tak jednoduché není. Obecně je strašně důležité namíchat „vítězný koktejl“. Vybrat a dát dohromady zajímavý tým lidí, pár přemýšlivých a zemitých osobností namíchat ve správném poměru s extroverty a kreativní typy. To je základ. Pokud se to podaří, a Vy na víc tento tým přesvědčíte, že Vaše vytyčená cesta je správná a jediná cesta k úspěchu, máte skoto vyhráno! (smích) 

Tohle je asi manažersky „univerzální poučka“. V čem je to ale jiné ve vaší branži, třeba v porovnání s výrobními firmami či jiným segmentem. 

Jasně, ten vítězný koktejl, to jde aplikovat i jinde. Nicméně náš segment, kdy jde o služby, je specifický. Je to mravenčí práce, lidi musíte stále něčím pozitivním překvapovat, musíte vytvořit fajn atmosféru, což musí začínat i duchem spokojenosti u zaměstnanců, kteří to pak předávají dále na hosty atp. O tom by šlo diskutovat dlouhé hodiny. 

Dobře, už jste mnohé dokázal, máte ale ještě nějaký další životní cíl, nějakou metu, kterou se ještě nepodařilo pokořit? Ať již v pracovním nebo osobním životě?

Aktuálně je má hlavní meta, zdravá a šťastná rodina. Velmi rád trávím čas se svými syny. Mají devět a šestnáct let a jde s nimi podnikat už spoustu věcí, včetně tenisu. To je pro otce fajn. Rádi cestujeme. Já ve svých 45 letech již myslím spíše tímto směrem... 

Přece se s odpovědí nespokojím. Co v té pracovní rovině? 

Zmínil bych jednu věc. Není to sen, ale je to výzva. My v příštím roce slavíme 10 let hotelu a s majitelem jsme se domluvili na jedné věci. Že chceme hotel posunout zase o krok dál, budeme hotel rozšiřovat. V prostorách kongresového centra budeme přistavovat krásnou designovou restauraci s open kitchen, kde uvidíte na kuchaře. Chceme, aby se u nás hosté na akcích sofistikovaně stravovali, určitě to pozvedne i u nás pořádané plesy, těch máme jen letos jedenáct. Slibujeme si od toho, že budeme jedničky nejen na Moravě, ale i v celé ČR v šíři nabízených služeb. Upgrade děláme se známou architektkou Bárou Škorpilovou, která ve světě designu a architektury něco znamená. Plán je začít v červnu s tím, že po novém roce 2021 chceme prostory uvést do provozu. 

Na to jsem se chtěl také ptát i v souvislosti s plesy. Jedna věc je lepší kvalita služeb, druhá, jak moc se rozšíří kapacita prostor? 

Ptáte se dobře. Ve spojitosti s přístavbou budeme malinko rozšiřovat hlavní sál. V rámci toho řešíme i stage, background, zjednodušit organizaci akcí. Restaurace bude mít cca 200 míst. Primárně jde ale o kvalitu a zpříjemnění. Bude to skvělá odpočinková zóna s vysokou gastronomií.  

Kdybyste měl vypíchnout jednu jedinou věc, proč by se měl návštěvník ubytovat právě u vás, co by to bylo? 

Jedna věc, to bude hodně těžký. Když se nad tím zamýšlím, asi bych to skryl pod slovo atmosféra.
 
Olomouc miluji. Troufám si říct, že je to jedno z nejlepších míst na rodinný život v republice. Ta Barcelona, to je již trochu jiný level, přestože Barcelonu miluji, deset let nazpět jsem ji měl raději. Dnes už je těch turistů až moc. My v Olomouci naopak musíme turisty lákat. Skvěle nám tu funguje kongresový byznys, tito lidé tu jezdí a když se projdou po Olomouci, zjistí, že se tu mnohé za poslední roky změnilo, to se pozitivně rozkřikne.
 
Ve vašem segmentu (hotelnictví, gastronomie...) se často setkáváme s názorem, že akutně chybí personál, že je těžké najít zaměstnance na různé pozice. Pociťujete to také vy? 

Máte pravdu. On je to asi v tuto chvíli celosvětový problém. Pokud se vrátím do ČR, kvalitní personál je složité sehnat. Dnes chodí na výběrová řízení generace Z, ročníky od 95. roku. Tahle generace má jiné představy o životě, o prioritách, o čase, který chtějí trávit v práci. Tato generace chce pracovat z domu, je to úplně jiný příběh. Ta generace, která tíhla k té gastronomii a hoteliérství nám stárne. My všichni musíme vymýšlet, jak budeme komunikovat s novou generací, co jim budeme nabízet, co budeme očekávat atp. Musíme hledat lidi, kteří mají pro obor vášeň. Bez toho to nejde. 

Podíváme-li se na Olomouc před 10 lety a nyní, asi se shodneme, že vývoj v oblasti ubytování, ale i gastronomie je opravdu výrazný. Jak si podle vás v tomto stojí obecně Olomouc ve srovnání s jinými městy v ČR nebo Evropě? Milujete třeba Barcelonu, tak co třeba Olomouc versus Barcelona (smích)?

Určitě je zde obrovský rozdíl. Já přišel do Olomouce před dvaceti lety, předtím jsem procestoval svět, bydlel jsem v Brně i Praze. Srovnání tak mám. Udělal se tu obrovský kus práce. Dneska tu máme skvělé bary, restaurace, hotely. Dnes už i ty bary, hotely, restaurace sbírají ocenění na celostátní úrovni, a to také táhne lidi do města. Pokud má tato scéna co nabídnout, k tomu krásy historické Olomouce, je to lákadlo. Já sám Olomouc miluji. Troufám si říct, že je to jedno z nejlepších míst na rodinný život v republice. Ta Barcelona, to je již trochu jiný level, přestože Barcelonu miluji, deset let nazpět jsem ji měl raději. Dnes už je těch turistů až moc. My v Olomouci naopak musíme turisty lákat. Skvěle nám tu funguje kongresový byznys, tito lidé tu jezdí a když se projdou po Olomouci, zjistí, že se tu mnohé za poslední roky změnilo, to se pozitivně rozkřikne. Potom jsou ti návštěvníci schopni přijet s rodinou atp. Pořád ale nebudeme lokace číslo 1, jsme spíše transitní místo pro lidi cestující z Vídně, z Polska. Někdy my, co tu žijeme, neumíme vidět ta pozitiva a pochválit se, ale udělalo se opravdu kus práce.

Zůstaňme ještě u Olomouce. Jak hodnotíte životní úroveň ve městě a nakolik umí podle Vás město využít potenciál pro cestovní ruch? 

Dělá se tu spousta zajímavých akcí. Některé akce už zdomácněly a lákají lidi. To jsou ale nárazové věci. Z dlouhodobého hlediska by to chtělo oživit ruch na náměstí, v centru. Já se teď nebudu dotýkat tématu, zda stromy na náměstí ano, nebo ne. I když de bych jednoznačně řekl, že ano. Já třeba miluji Bratislavu, kde v centru lze sedět v chládku, v restauracích, či barech, pod stromy. Lze si tak několik hodin centrum města příjemně užívat. Uvítal bych u nás i více gastro outletů, či provozoven, které by dělaly radost návštěvníkům centra Olomouce. Mrzí mě, že náměstí nežije, jak by mohlo. 

Velkým tématem jsou i zahrádky, jejich celoroční provoz atp., že ano? 

Tady si myslím, že jsme zaspali dobu. Když to srovnám s ostatními městy v ČR i po světě, tam se sedí na zahrádkách po celý rok. 

Na závěr trochu na odlehčení. Jaké je nejoblíbenější jídlo a pití slavného hoteliéra? A jak nejraději trávíte volný čas? 

Ono toho bude více. Ale kdybych měl něco vypíchnout, je to středozemní kuchyně obecně, těstoviny, pasta a jednoznačně nejoblíbenějším nápojem je pro mě víno. K volnému času...Je pravda, že miluji cestování a když se to dá spojit s dobrým jídlem a vínem, pak je to pro mě optimální řešení. Pokud je pak ještě někde po ruce i tenisový kurt, jsem naprosto nadšen. 

A co Tomáš Rousek a tradiční kuchyně a co třeba tvarůžky? 

Tak já předpokládám, že rozhovor bude číst i má žena, takže se musím přiznat. Mám rád českou kuchyni, már rád guláš, mám rád kačenu se zelím, když je dobře udělaná. Mám rád klasiku. Nepotřebuji to třikrát týdně, ale mám to rád. A tvarůžky jíme také, celá rodina.
Radim Kašpar
Autor: Radim Kašpar

0 komentářů

Další články