Zde může být vaše reklama.

V mrazech hynou ptáci. Ornitologové je proto chodí přikrmovat

V mrazech hynou ptáci. Ornitologové je proto chodí přikrmovat

28. 02. 2018 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Nezvykle vydatné mrazy pokryly většinu vodních ploch ledem. Vodní ptáci, kteří u nás zůstali přes zimu, obsadili poslední úseky nezamrzlých vodních toků a jsou vděčni za potravu, kterou jim lidé nosí. Na zimovištích vodních ptáků ve městech se v těchto dnech vyskytují především labutě velké a kachny divoké. Ojediněle i lysky černé, racci chechtaví, bouřní i bělohlaví, poláci, hvízdáci, ostralky nebo kachničky mandarínské.

Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Vhodnou potravou pro vodní ptáky jsou i semena pšenice, ovsa nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky zeleniny.

Pokud si nebudete jisti, o jakého vodního ptáka se jedná, vyfoťte ho a pošlete k určení ornitologům do Moravského ornitologického spolku na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Možná objevíte i nějakou raritu. Ornitologové uvítají i fotografie kroužků nebo krčních límců labutí.

 

Co do krmítek? Nejlepší jsou semínka slunečnice a vlašské ořechy

Ptáci nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Ale pokud nastanou kruté mrazy s větrem a námrazou, potrava z krmítek jim může zachránit i život.

Víte čím přikrmovat volně žijící ptáky a které druhy navštěvuje vaše krmítko?

Nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře, jako doplněk, je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat.

Tam, kde krmítko navštěvují výhradně vrabci domácí nebo vrabci polní, je vhodné jim přilepšit strouhankou ze suchého bílého pečiva. V obchodech můžete koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice.

Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, drozd cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní.

Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Můžete je zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši, nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem a tak vůbec nevadí, když nějaká semena z krmítka vypadnou.

Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete a čím je přírodě bližší okolí vašeho krmítka, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat. Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Z krmítek je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmiva, aby se nestalo zdrojem plísní a nemocí.

Pokud si nejste jisti, jaký ptačí druh se objevuje na vašem krmítku, pak návštěvníky vyfoťte, nakreslete nebo dobře popište a zašlete dotaz do Moravského ornitologického spolku v Přerově na e-mail mosprerov@seznam.cz. Ornitologové vám rádi pomohou s určením. Většinu ptáků, kteří navštěvují krmítka, si můžete prohlédnout na videokanále MOS: https://www.youtube.com/user/MOS1932/videos.

Ptáci našich krmítek:

Sýkora koňadra je nejčastějším návštěvníkem krmítek. Samec se od samice pozná podle širokého černého pruhu na břiše. Samice má černý pruh pouze na prsou a na břiše ho má přerušený.

Sýkora modřina je objevuje také takřka na každém krmítku, ale v menším počtu. Je velmi drobná a její převládající barvou je světle modrá, podle níž dostala i své jméno.

Sýkora babka, sýkora uhelníček a sýkora parukářka se objevuje na krmítkách jen velmi ojediněle a většinou jsou velmi plaché.

Mlynařík dlouhoocasý patří mezi sýkory a často se s nimi v zimě sdružuje do společných hejn. Pozná se podle velmi dlouhého ocasu.

Brhlík lesní je nápadný svým šídlovitým zobákem a zbarvením a tvarem těla, kterým lidem připomíná ledňáčka. Jde však o lesního ptáka, který se jako jediný u nás dokáže pohybovat po kmeni stromu hlavou dolů.

Strakapoud velký je našim nejběžnějším strakapoudem, a protože žije běžně i v zahradách a parcích, tak je i častým návštěvníkem krmítek. Je poměrně plachý, a proto dává přednost krmítkům, která jsou dále od domů. Nejraději má hovězí lůj nebo lojové koule zavěšené na stromech v zahradě.

Strakapoud jižní je velmi podobný strakapoudu velkému a u nás žije pouze v nejteplejších oblastech jižní a střední Moravy. Nejraději má jádra ořechů, meruněk, švestek i třešní.

Dlask tlustozobý je našim největším pěnkavovitým ptákem. Jeho mohutný zobák mu umožňuje louskat tvrdé pecky třešní, jejichž jádry se rád živí. Na krmítkách dává přednost semenům slunečnice a to i těm největším.

Pěnkava obecná u nás zimuje pouze ojediněle a nejčastěji ji uvidíte na zemi pod krmítkem, kde sbírá zbytky semen, které ostatní ptáci vyhodili, nebo vyfoukal vítr.

Pěnkava jikavec k nám přilétá pouze na zimu ze severu Evropy. Velmi vzácně se objevuje i na krmítkách.

Zvonek zelený je našim nejběžnějším pěnkavovitým ptákem a uvidíme ho takřka na každém krmítku. Zvonci v posledních letech trpí cizopasnou bičenkou, a proto je nutné věnovat zvýšenou péči čištění krmítek.

Čížek lesní zimuje v nížinách, kde vyhledává semena olší a bříz. Krmítka navštěvují čížci převážně ve vyšších patrech. Nejraději mají semena slunečnice.

Stehlík obecný je jedním z našich nejpestřejších ptáků. Jejich hejna se objevují především tam, kde jsou porosty bodláků.

Hýl obecný se v zimě živí pupeny stromů a semeny javorů. Při nedostatku potravy se občas objevuje i a krmítkách.

Vrabec domácí je našim nejznámějším a nejběžnějším ptákem. V posledních letech jich ale ubývám a jsou vděčni i za potravu na krmítkách. Samice je nenápadná světle hnědá, samec má výraznou černou náprsenku. Jejich oblíbenou potravou jsou semena pšenice, šrot z obilnin a strouhanka ze světlého pečiva.

Vrabec polní je drobnější než vrabec domácí a na krmítkách se objevuje především v obcích, kde žije v zahradách. Samec i samice jsou stejně zbarvení, od vrabce domácího se liší rezavě hnědou čepičkou a černou skvrnou na bílé tváři.

Kos černý je našim nejběžnějším drozdovitým ptákem a na krmítkách a v zahradách dává přednost jablkům a jeřabinám. Kosi vyhledávají i plody okrasných jabloní, hlohů a bobule ptačího zobu, přísavníků a kalin, tak, jako všichni u nás zimující drozdovití ptáci.

Drozd kvíčala, drozd cvrčala nebo drozd brávník se u krmítka objevuje jen velmi vzácně. Častěji se objevují v parcích a zahradách na ovocných stromech, keřích a na plodech jmelí a ochmetu.

Červenka obecná patří k tažným ptákům, ale ojedinělí ptáci u nás i zimují a v tom případě navštěvuje i krmítka.

Brkoslav severní je nejkrásnějším ptákem, který k nám v zimě přilétá. Jejich hejna obletují zahrady s nesklizenými jablky nebo aleje jeřábů nebo šípkové keře. Velmi rádi si pochutnávají i na lepkavých plodech jmelí a ochmetu.

Text a foto: Jiří Šafránek

neolstav inz ucetni

Další články